Satelit 10/2002

Satelit 10/2002 – 1.část

Vítám vás při čtení první části říjnové rubriky

Dnešním hlavním tématem bude ukončení vysílání rádia Svobodná Evropa v češtině na Eurobirdu v paketu Czechlink.

Rádio Svobodná Evropa v češtině končí, pokračuje Čro 6

Prvním říjnovým dnem přestává americká strana financovat české vysílání Rádia Svobodná Evropa. K poslednímu září tak byl na základě dohody ukončen společný projekt americké RFE/RL a Českého rozhlasu, který jsme naladili i na satelitu Eurobird v digitálním paketu Czechlink.

Záchranné operace se podle ředitelky stanice Olgy Kopecké-Valeské nepodařily, peníze na další provoz se nenašly a tak české vysílání Rádia Svobodná Evropa definitivně skončilo. Důležitý zdroj nezávislých informací za totality, se tedy po 52 letech v češtině se odmlčel 30. září. Američané potřebují peníze na rozšíření vysílání do jiných zemí v souvislosti s bojem proti terorismu. Třebaže americké ministerstvo zahraničí přislíbilo grant na české vysílání, rada guvernérů pro zahraniční vysílání další financování minulý týden rozhodně odmítla. Mediální radu guvernérů navrhuje americký prezident a schvaluje Kongres. Spojené státy na české vysílání platily ročně 650.000 dolarů (asi 19,5 miliónů korun), Český rozhlas 6 poskytoval techniku, frekvenci a vysílací čas. Denní až devítihodinovou relaci zajišťovalo deset stálých a 20 externích pracovníků. Počet posluchačů českého vysílání byl však podle zdroje Mediaprojekt již několik let pod pásmem rentability. Stanici si denně naladilo v posledním roce její existence zhruba 52 až 54 tisíc posluchačů, což je 0,4 až 0,5 procenta.

Svobodná Evropa byla založena v roce 1949 z iniciativy vlády USA s cílem šířit propagandu amerických idejí svobody a demokracie do zemí východní Evropy. Sídlem stanice se stal Mnichov. První zkušební vysílání pro české a slovenské posluchače zaznělo 4. července 1950, vysílalo se z nákladního auta, pohybujícího se kolem hranic Československa. Každodenní vysílání začalo 1. května1951. Přes pochyby o dalším smyslu stanice po pádu berlínské zdi na podzim 1989 RFE/RL přežila. Nyní vysílá ve třech desítkách jazyků. V říjnu 1993 Česká republika nabídla, aby RFE/RL přesídlila do Prahy. Do budovy bývalého Federálního shromáždění se stanice přestěhovala v roce 1995.

RSE vysílala na Eurobirdu, frq. 12,607 H, SR 27500, FEC 3/4, A-PID 181.

Stanici jsme mohli poslouchat na střední vlně na třinácti vysílačích a také v digitálním paketu Czechlink na družici Eurobird 1 na pozici 28,5 st. východně. Konkrétně se jednalo o frekvenci 12,607 GHz, horizontální polarizace, datový tok SR 27500, chybový opravný korektor FEC 3/4, identifikátor A-PID 181. Vysílala mono v levém kanále, v pravém bylo přenášené zahraniční vysílání Radio Prague.

A co slyšíme na původních frekvencích v těchto dnech? Dosavadní zpravodajsko-publicistická stanice Český rozhlas 6/Rádio svobodná Evropa nyní vysílá jako jedna ze čtyř celoplošných stanic veřejnoprávního Českého rozhlasu, ovšem již jen pod názvem Český rozhlas 6 a také s novým logem. To bude oficiálně zveřejněno v průběhu října 2002.

Stanici Český rozhlas 6 naladíme na dosavadních frekvencích ČRo 6/RSE ve všední dny od 7,00 do 21,00 hodin a o víkendu od 9,00 do 21,00 hodin. S novou stanicí pokračuje ve spolupráci i výrazná část realizačního týmu, který vytvářel program ČRo6/RSE. Ve vysílání zůstává komentované zpravodajství i analytická publicistika, kterou mohou posluchači sledovat každý den v podvečer od 18,10 do 19,00 hodin. Stanice bude pokračovat v produkci pořadů Studia STOP, které uvede rovněž v časech, na které jsou posluchači zvyklí. Vedle pravidelných debat mezi 17,10 až 18,00 hodinou zůstanou v programu stanice i pořady jako Zeměžluč, Zaostřeno na lidská práva a Dítě školou povinné. Redakce stanice hodlá i nadále poskytovat ve svých živých kontaktních pořadech co možná nejširší prostor posluchačům k vyjádření jejich názoru, případně pro zapojení se do běžící diskuse. Pokračovat bude i magazín Je to na vás - zejména s důrazem na tematizované pořady, jakými jsou relace Na cestě, Lidé pera, Kořeny (abrahamovských náboženství), Pamětníci, Lidé od novin, v premiéře vysílané od pondělí do pátku v čase od 10,10 do 11,00 hodin.

Věřím, že Český rozhlas 6 zaujme své posluchače stejně jako jeho předchůdkyně – Svobodná Evropa a bude vítanou alternativou pro všechny posluchače, požadující objektivní a nezávislé zpravodajství a publicistiku.

(zdroj: www.mam.cz, mav, MF Dnes, Petr Miklík, Právo, Radio Revue)

Kontakt na Český rozhlas 6:

Adresa: Český rozhlas 6, Dykova 14, 101 00 Praha 10

Tel.: (00420) 221 552 701, 221 552 702, 221 551 111

Fax: (00420) 221 552 736

E-mail: rse@rozhlas.cz

Web: http://www.rozhlas.cz/rse

Pomohou rozvoji DVB-T u nás kmitočty ČT2?

Než budu na stránkách webu satCentrum opět pokračovat v mapování rozvoje DVB-T a DAB v některých evropských zemích, zavítáme na skok domů. Objevila se totiž zajímavá studie o možnosti využití vysílačů sítě ČT2.

Na stránkách www.rrtv.cz se objevila studie firmy TESTCOM mapující možnosti a varianty přechodu na DVB-T pomocí postupného vypínání některých analogových vysílačů sítě ČT2 a nahrazování je digitálními s ekvivalentními (mezinárodně smluvenými) výkony.

Síť ČT2 byla vybrána pro to, že pro vyhraněný okruh diváků ČT2 investice do nákupu set top boxu nebude představovat vážnou překážku (např. v roce 1970 konvertor na 2. program stál 1000 až 1200 Kčs při průměrném platu 1946 Kčs, současná cena nejjednoduššího set top boxu je v Německu cca 200 €, to je přibližně 6200 Kč, což je méně než polovina průměrného měsíčního platu v ČR, který v roce 2001 byl 14642 Kč).

Studie počítá s vysílači s ERP nad 1 kW (výkony pod 1 kW nejsou kvůli nepatrnému pokrytí vhodné), se stávajícími vysílacími středisky i na vysokých kótách s možností doplnění dokrývačů (dokrytí zastíněných míst). Studie se zabývá variantami konverze jak podle jednotlivých krajů (nynějších 14 nebo bývalých 7) tak i podle 7 optimalizovaných oblastí. Jsou také uváděny postupné fáze konverze, kdy by přecházely vybrané vysílače ČT2 na digitální provoz.

V první 1. fázi uvádí 9 základních vysílačů (např. Cukrák K53), 2. fáze 12. základních vysílačů (např. Praha – město K41) a 3. fáze zbylých 5 stanovišť (např. Votice – Mezivrata K56).

Konverzí vysílačů s ERP nad 1 kW lze realizovat prakticky dvě a půl celoplošné sítě DVB-T. Při fázi 1 je možné realizovat jednu kvalitní (nejlépe veřejnoprávní) celoplošnou síť DVB-T (minimálně 84% obyvatelstva) a přitom zachovat celoplošnou analogovou síť ČT2 na úrovni pokrytí 75% obyvatelstva. Studie je doplněna mapkami pokrytí analogového i digitálního jak pro různé varianty, různé sítě a také i pro jednotlivé konkrétní vysílače.

Zpracovatelé studie mimo jiné navrhují také co nejdříve oficiálně zavést DVB-T v ČR a zabezpečit pro tuto konverzi příslušnou legislativu. Z mezinárodního hlediska je možné k této konverzi na síť digitální přistoupit prakticky okamžitě, bez mezinárodní koordinace kmitočtů, konečné obhájení stávajících přídělů a jejich využití pro digitální vysílání potvrdí až regionální konference pro revizi stockholmského plánu. (Pozn. plánovaná pravděpodobně v roce 2005).

Individuální karty na Markízu hned tak nebudou!

V neděli 29.9. v pořadu Zo zákulisia Markízy odezněly další informace, týkající se satelitního příjmu této stanice. Generální ředitel Vladimír Repčík ale zájemce o individuální příjem nepotěšil. Zopakoval už známé informace o tom, že satelitní vysílání v paketu Slovak Link (družice Eurobird 1, pozice 28,5 st. východně, frq. 12,643 H, SR 27500, FEC 3/4, V-PID 401, A-PID 561, SID 1) je určené pro distribuci na pozemní vysílače. V současné době je jen omezené množství přístupových karet pro některé slovenské kabelové operátory. Přitom kabelové rozvody mohou přijímat a zařadit do rozvodu Markízu ze satelitu pouze na těch místech, kde existuje možnost příjmu stanice i z některého terestrického vysílače. Účelem je poskytnout lepší úroveň signálu zejména v místech, kde mají u pozemního příjmu problémy s teletextem anebo s odrazy v obraze.

TV Markíza není jedinou stanicí, která vysílá ze satelitu a přestože je o ni velký zájem, tak individuální příjem není možný. V minulosti se tento problém týkal i stanice Luna (skončila krachem a dosahovala nízkou sledovanost) a dnes je zájem i o satelitní příjem televize JOJ.

(za zaslání informace děkuji Markovi Rybárovi z webu satCentrum)

HCJB z Equadoru končí vysílání v češtině

Poslední zářijové pondělí bude i posledním dnem kromě českého vysílání rádia Svobodná Evropa také pro religiozní rozhlasové vysílání HCJB z Equadoru. Končí přenos na krátkých vlnách, na internetu bude poslech možný i nadále. Tato stanice do budoucna připravuje satelitní vysílání ve spolupráci se stanicí TWR.

Pro příznivce zahraničního vysílání v našich mateřštinách jsou však i nadále k dispozici slovenské relace Rádia Budapest a české vysílání Radia Warszawa. Zachytíme je i na satelitu, podrobná technická data najdete v přehledu stanic vysílajících v českém a slovenském jazyce na tomto webu.

(za zaslání informace děkuji Pavlovi Langerovi z CSDXC)

Stanice O změnila parametry v Czechlinku

Zkušební vysílání Stanice O mění technické parametry a přechází v paketu Czechlink na uvolněné místo po televizi Markíza (tr. 12,607 H, SR 27500, FEC 3/4, PIDy 160/80, SID 1). Ta je nyní přenášena ve slovenském paketu na Eurobirdu 1 (tr. 12,643 H, SR 27500, FEC 3/4, V-PID 401, A-PID 561, SID 1). Vysílání je od prvního dne v kódu CryptoWorks (označuje se MARKIZA), volně je dostupný teletext m-text. Jak jste se dočetli v předchozím článečku, přístupové karty pro individuální příjem v současné době nejsou distribuované.

Ve slovenském paketu vysílá už i STV 1

Transponder „Slovlink“ na družici Eurobird 1 na frq. 12,643 H doplnil signál prvního programu STV 1 (V-PID 402, A-PID 562, SID 2). Další kanál - dřívější test TV4 (V-PID 404, A-PID 564, SID 4), bude zřejmě využit pro chystaný hudební kanál. Více podrobností se dočtete v první části zářijové rubriky.

Tak to je dnes vše, na shledanou příště!

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR).

Information published on these pages may not be reproduced unless the source (VHR) is mentioned.