Satelit 10/2001

Říjnová rubrika bude tentokráte věnována digitálnímu vysílání v ČR. Jde o oblast, na kterou se řada čtenářů často ptá a po nástupu digitálního satelitního vysílání je nejvyšší čas se věnovat také perspektivám pozemního digitálního šíření televizního a rozhlasového vysílání.

Digitální vysílání v České republice

Na úvod malé shrnutí současného stavu:

1. Analogové pozemní vysílání

Dnes jsou pro české diváky distribuovány 2 veřejnoprávní programy, licencované ze zákona (ČT 1, ČT 2) a dále 2 celoplošné komerční programy (TV Nova a TV Prima). Regionální vysílání je přenášeno pouze v trhacích časech celoplošných kanálů. V nedávné době došlo k mírnému rozšíření vysílání TV3 (bývalé TV Galaxie) z Hradce Králové do Prahy. V současnosti jsou možnosti kmitočtového spektra TV pásma prakticky vyčerpány.

2. Analogové satelitní vysílání

Analogové satelitní vysílání TV Prima a Kabelu Plus Filmu již bylo před lety ukončeno a v současné době žádný vysílací subjekt nepočítá s distribucí svého signálu přes satelit v analogové formě přenosu.

3. Satelitní digitální vysílání

Přes satelit Eurobird 1 (28,5 stupňů východně) provozuje společnost Czechlink od roku 1997 distribuci České televize (ČT 1, ČT 2 a testovací kanál), Primy TV, TV3, Českého rozhlasu (ČR 1 Radiožurnál, ČR 2 Praha, ČR 3 Vltava a ČR Regina) a Rádia Proglas, a doprovodného českého zvuku stanice Eurosport). Vysílá se na transponderu F3 na přidělené frekvenci 12,607 GHz, horizontální polarizace, datový tok SR 27 500 a chybový opravný protokol FEC 3/4. Uplink, tedy vysílací frekvence ze Země na družici Eurobird 1 je 14,107 GHz. Signál je primárně určený pro distribuci signálu na pozemní vysílače a přijímací pracoviště operátorů kabelových sítí, ale od roku 1998 lze toto vysílání abonovat i pro občany České republiky, mající zde své trvalé bydliště a pravidelně platící koncesionářský poplatek za televizní a rozhlasový přijímač.

4. Pozemní digitální vysílání

Byly uděleny dvě licence pro pozemní digitální vysílání:

- Czech Digital Group, a.s. 46. kanál - zkušební vysílání pro Prahu a Střední Čechy

- České Radiokomunikace, a.s. 25. kanál - Zkušební vysílání pro Prahu a Střední Čechy

Jaké je možné další využití kmitočtů TV pásma pro pozemní vysílání?

Situace v kmitočtových přídělech není dobrá. I. - III. pásmo (12 kanálů) používá převážně TV Nova, IV. a V.pásmo - cca 50 kanálů využívají pro distribuci signálu ČT1, ČT 2, Nova a Prima. Přesto se najdou i volné a nevyužívané kmitočty, jsou to 64.K, 65.K a 66.K - částečně omezené používáním v sousedních státech a také 46.K, kde Prima TV dosud z technických důvodů nevysílá. Dále je tu možnost přehodnocení tzv. zakázaných kanálů.

Nevyjasněné otázky spojené s digitálním vysíláním v ČR

Na začátku digitálního pozemního vysílání je nutné si vyjasnit otázky, které mohou ovlivnit úspěch a dynamický rozvoj či naopak stagnaci a pomalé rozšiřování vysílání do našich domácností. Jsou to zejména otázky:

- Bude dostatečný zájem veřejnosti

- Jaký bude zájem provozovatelů dnešních médií (viz zatím spíše záporná vyjádření ředitele TV Nova)

- Co bude hlavním hnacím motorem změn - pasivní sledování značné nabídky televizních programů, anebo nové (interaktivní) služby

- Kdo by měl hrát hlavní roli v procesu digitalizace

- Jaká bude role a účast státu - legislativní a regulační, koordinační, dotace nebo jiná forma podpory (daňové úlevy)

- Nebudou snahy DVB co nejvíce oddálit

- Jak se bude financovat přechod veřejnoprávní televize

- Jaká bude kupní síla obyvatelstva před okamžikem vypnutí

(Zpracováno s využitím materiálů Czech Digital Group, www.digitv.cz)

Tolik k rozvoji a perspektivách tohoto nového trendu ve vývoji satelitního a pozemního příjmu, nyní je však na místě si také položit otázku, co na to budou říkat stávající vysílací subjekty. V případě České republiky tedy zejména veřejnoprávní Česká televize a samozřejmě i nejúspěšnější komerční televize – Nova. Jak se připravují na přechod do plného digitálního formátu a jakou perspektivu a časový horizont rozvoji digitálního příjmu u nás předpovídají. Začneme televizí Nova.

TV Nova a digitální vysílání

TV Nova je známá svým spíše konzervativním přístupem k technickým inovacím ve svém vysílání, pokud nepřinášejí rychlý hmatatelný finanční efekt. Vzpomeňme si, jak dlouho trvalo, než se na všech vysílačích přešlo na stereofonní či duální vysílání či jak dlouho chyběl teletext a internetová presentace televize. Podle slov generálního ředitele dr. Vladimíra Železného se Nova nechystá k přenosu informací VPS/PDC ani k používání skrytých titulků, a jak je to se satelitním vysílání jsme si mohli přečíst na jaře v malém seriálu odpovědí na otázky diváků v jeho „one man show“ Volejte řediteli. Pan generální ředitel uvažoval o satelitním vysílání pouze jako o možnosti šíření budoucího paketu placené televize (Nova 2, 3,…), anebo jako distribuční kanál pro pokrytí Slovenska. V těchto dnech však vstoupil prostřednictvím své servisní organizace do TV Global, což jistě ovlivní (tedy spíše ochladí) i zbývající teoretické naděje na to, že bychom zachytili „pozemní“ Novu na orbitě.

Jak to tedy vypadá s jejím případným terestrickým digitálním vysíláním? Na to vám odpověděl pan generální ředitel sám, v odpovědích ve zmiňované sobotní polední relaci. Posuďte sami jeho autentické reakce, přepsané doslovně z videozáznamu:

„Kdy TV Nova zahájí digitální vysílání?“, ptal se pan Barták z Prahy v 388.pořadu. Na přímou otázku hned následovala přímá odpověď:

„Já myslím, že tak za deset let, ne dříve, a nijak se do něj nehrneme, nemyslíme si, že to je příliš významný příspěvek k rozvoji televizní kultury, ale bude velmi významný pro placené okruhy, pro placenou televizi to bude velmi zásadní revoluce a taky velmi nákladná revoluce. Pro nás ne příliš.“

Pokud vás neuspokojila tato odpověď či zdála se vám nepříliš konkrétní a vyhýbavá, pak jste mohli v 391.pokračování pořadu Volejte řediteli vyslechnout podrobný rozbor problému digitalizace z úst pana generálního ředitele (a v běžícím titulku na spodku obrazovky i upozornění, že tento názor vyjadřuje stanovisko TV Nova) v jeho odpovědi na e-mail pana Čestmíra Poláka:

„Na výstavě ComNet Praha 2001 v Praze na Výstavišti jsem před několika týdny viděl zkušební digitální vysílání, mimo jiné i televize Nova. Návštěvníky překvapila technická úroveň vysílání a hlavně to, že se do jednoho stávajícího kmitočtu vejde několik digitálních. Tím se uvolní kmitočty pro další stanice. Jaký na to máte Vy názor, bojujete proti zavedení digitální televize nebo s ní souhlasíte?“. A jaká byla odpověď dr.Železného?

„Já zaprvé nevím, jak na ComNetu Praha 2001 mohlo být naše digitální vysílání, my nevedeme naše vysílání v digitální podobě, mohlo být zdigitalizováno, ale pak by mělo stejnou kvalitu jako mělo předtím v analogu. Ujišťuji vás, že běžný divák na svém televizoru, zejména při kvalitě televizorů, které v České republice jsou stále ještě v mnoha místech a také při kvalitě vysílání a vysílačů nepozná rozdíl mezi digitálním vysíláním a analogovým. Já sám mám doma digitální přijímač a přijímám digitální kanály přímo, mám jich několik stovek, a musím vám říci, že ten rozdíl nepoznáte. Ani když jste odborník. Ten rozdíl je minimální, zanedbatelný, dokonce bych řekl, že když je špatné počasí a když sněží, tak digitální signál vám zmizí rychleji než analogový, analogový se zhoršuje postupně, digitální je buď ano, nebo ne. Buď existuje, nebo neexistuje. Černá nebo bílá, jednička nebo nula. A v tom okamžiku vám okamžitě zmizí a vysype se, rozsype se úplně a zmizí a máte černou. Takže buď je v dokonalé kvalitě anebo není vůbec, to je další nevýhoda.

A co k digitalizaci do budoucna? Evropská unie stanovila čáru digitalizace na rok 2015. Já nevím, jak my budeme stanovovat, vím, že teď je nová vládní koncepce, tuším, že je rok 2010, jsme velmi rychlí v tomto. Nevidím zdroje pro digitalizaci. Chápu důvody, které vedou některé telekomunikační firmy a zejména některé výrobce televizorů k tomu, že podporují digitalizaci. Ale tím, že bude najednou pět dalších kanálů televizní reklamní trh se nestane pětkrát větší. Nedostane pětinásobek peněz, odkudsi. Bude stále stejný. Takže se ty peníze jenom naředí mezi pět kanálů, a těch pět kanálů bude pětkrát horších, než je ten jeden, na který jsme se dívali předtím.

Když se podíváte na vývoj digitalizace v západní Evropě - je to ohromné zklamání. Několik bankrotů. Nová vlna digitalizace, která je nyní už zasahuje výhradně placenou televizi. Všimněte si, vůbec nezasáhla nějakým přílivem nových překvapivých kanálů otevřenou televizi, ale pouze placené televize. Protože tam snad někde ještě leží peníze. Možná, u zákazníků, u diváků, kteří si chtějí připlatit na nějaký specializovaný kanál. Kanál o rybářství, jste-li rybář. Nevím, kolik je u nás rybářů a nevím, kolik je u nás peněz na to, aby takovýto kanál, takto úzký, uživil další televizní stanici.

Ale to všechno uvidíme, my se nebráníme digitalizaci, digitalizace nesporně přijde, jsme na ni velmi dobře připraveni, ale nejsme přemrštěně optimističtí. Jsme malá a chudá země a osud digitalizace u nás bude stejný jako v Belgii, jako v Holandsku, jako v jiných malých zemích, byť tam v zemích bohatých. Takže si nedějme příliš velké iluze.“

Tolik doslovný přepis vystoupení generálního ředitele největší a nejúspěšnější komerční televize v České republice. Nebudu jej komentovat, ale dáme možnost k reakci vás, čtenářů.

Napište, jaký je váš názor na digitalizaci televizních a rozhlasových stanic u nás. Nejen TV Nova, anebo veřejnoprávních stanic, o kterých budu psát v dalším příspěvku. Půjdete do toho, jste ochotni i něco více investovat do svého přijímacího zařízení, abyste zachytili „svou“ oblíbenou stanici v digitálu?

Jsem rád, že v následujícím příspěvku, mohu být optimistický a uvést perspektivu digitálního vysílání v České, veřejnoprávní televizi. Ta bere digitalizaci jak po technické, tak i po programové stránce za přední úkol ve svém rozvoji...

Digitalizace má v České televizi zelenou

Ano skutečně, je možné říci, že už dnes je Česká televize připravena na digitalizaci. Po technické stránce se v letošním roce dokončí výstavba digitální ATM sítě, budované pro ni Telecomem k distribuci signálu na všechny základní pozemní vysílače. Dosud ČT k tomuto účelu používala digitální satelitní paket Czechlink na družici EuroBird 1 jako hlavní a služeb Českých radiokomunikací jako záložní distribuci. Nyní bude síť ATM hlavní a satelitní paket záložním zdrojem přenosu televizního signálu pro pozemní vysílače. Od roku 2003 pak hodlá Česká televize začít digitálně vysílat i z pozemních vysílačů v České republice, kdy signál bude zřejmě nejméně do roku 2010 šířen paralelně, tedy analogově i digitálně.

Samozřejmě digitální nebude jen vlastní přenos, tedy distribuce signálu, ale také se rozvíjí i kontribuce, tedy výroba programů, odbavování, režie, záznam i archiv bude také plně digitální. Velký důraz vedoucími pracovníky i technickými specialisty je kladen též na doplňkové služby, tedy interaktivní přidané funkce k programu, jako je elektronický programový průvodce na obrazovce, výběr z různých jazykových mutací a titulků k vysílaným pořadům, teleshoping, zpravodajské, bussiness, info a další služby na vyžádání, interaktivní mailing, chat, a řada dalších funkcí, jež nám dnes připadají jako utopie, ale za pár let je budeme brát jako samozřejmou součást vysílání. Také technická kvalita bude vysoká, bez kompromisů s datovými toky a šířkami přenosových kanálů, které by mohly být brzdou a zklamáním už dnes, natož pak v budoucnu. Proto se například perspektivně počítá s šířkou audio signálu 512 kHz namísto současných satelitních 384 kHz, to je nutné pro přenos zvuku v úplném 5+1 audio Dolby Digital pro vaše domácí kino. V delším horizontu let se počítá s přechodem k televizi s vysokým rozlišením (HDTV). Pro pozemní digitální šíření televizního signálu bude používat Česká televize 8k modulaci, kdy stačí hustota pokrytí území sítí vysílačů, vzdálených od sebe cca 65 km a vysílajících s desetinovým vyzářeným výkonem oproti stávajícím vysílačům. Dojde tedy v budoucnu i k ekologičtějšímu, nižšímu zatížení obyvatelstva elektromagnetickým smogem. Jen pro dokreslení dodávám, že například v Anglii se realizuje systém 2k modulace se vzdáleností vysílačů okolo 30 km, což je podstatně hustší a nákladnější síť.

Česká televize plánuje vyjít hned zpočátku s vlastním digitálním paketem, zahrnujícím maximálně 2-3 programy v extrémní kvalitě, doplněné nejvýše dvěma doplňkovými kanály. Už dnes se pro tento paket hledá programová náplň a pracuje se na digitálním schématu. Kromě stávajících dvou licencovaných veřejnoprávních kanálů ČT 1 a ČT 2 se v paketu objeví určitě další, speciální zpravodajský kanál, který by neměl být finančně náročný, protože Česká televize dnes disponuje velkým zpravodajským servisem a denně vyprodukuje řadu příspěvků, na které se v pravidelných relacích v současných schématech z časových důvodů vůbec nedostane. Dalším kanálem, o kterém se uvažuje by měl být výukový program ve stylu známých stanic BBC či RAI Education. Česká televize by tak chtěla naplnit i své výchovné a vzdělávací poslání ve společnosti a navázat na dřívější projekty vysílání pro školy či televizní university. Opět je zde silný potenciál již natočených či právě vznikajících krátkometrážních naukových, vědeckotechnických, či přírodopisných osvětových pořadů. No a když jsme u té řady již hotových snímků, mezi nimiž je i řada skvělých inscenací, dramatických pořadů či původních televizních filmů, hned se nabízí další využití, a to je odvysílání těchto starších věcí na speciálním kanále ČT archiv. Myslím si, že tento typ programu by u nás našel řadu vděčných diváků. Posledním kanálem, o jehož možném zařazení do paketu České televize se v současné době uvažuje, by mohla být stanice ČT info, tedy informační kanál. Zde by se vysílal teletext a některé programové informace k vysílání a byl by i vhodným místem pro delší aktuální přenosy, jako byly například nedávné komentované přenosy EuroNews po teroristickém útoku na USA.

Nápadů, myšlenek a nových řešení mají tedy lidé v České televizi nepřeberně a věřím, že se s řadou z nich v brzkém horizontu budeme moci seznámit i u nás doma. Nové přidané funkce by nás měli motivovat k zakoupení nutného digitálního přijímacího zařízení, ať už se bude jednat o receivery - set top boxy či o nové digitální televizní přijímače. Uvažuje se i o možnosti leasingu, pronájmu či zapůjčení zařízení v podobné formě, jak to známe u dnešních placených či kabelových televizí, určitou pobídku či příspěvek k rozvoji digitalizace jistě přinese i stát. Jedná se totiž o významný projekt veřejnoprávní televize, na který asi žádná z našich komerčních televizí, sledujících v první řadě svůj reklamní koláč (protože jiné, jak reklamní a sponzorské příjmy samozřejmě nemají) v současné době nemá.

(Poděkování za řadu cenných informací, použitých při přípravě tohoto příspěvku patří ing.Milanu Gazdíkovi z České televize, členovi CSDXC)

Tak to je pro dnešek vše, z důvodu mé hospitalizaci ve zlínské nemocnici dnes budou chybět satelitní změny Jednou větou, tyto však najdete spolu s pravidelně aktualizovaným přehled rozhlasových a televizních stanic v novém společném česko-slovenském projektu na internetu – SatCentrum (http://www.satcentrum.cz/). Na další setkání se satelity se těší

ing.Václav Hrubec, VHR, Kvasice, (http://www.vhr.cz/ , http://www.vhr.sk/, a http://www.sat.cz/, e-mail: vhr@vhr.cz).

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR).

Information published on these pages may not be reproduced unless the source (VHR) is mentioned.