Satelit 07/2003 – 2.část

 

 

 

Zdravím vás při čtení druhé části červencové rubriky

 

Společnost HBO Česká republika připravuje na podzimní měsíce několik novinek. Nejprve bude v pondělí 15.září spuštěný nový filmový kanál HBO2, v pátek 17.října pak odstartuje další tematická stanice AXN, která tak doplní stávající nabídku programů HBO, Spektrum a SuperMax na pětici kvalitních, česky či slovensky dabovaných kanálů. Pokud toužíme sledovat v pohodlí ložnice film z videa či satelitu, nemusíme si k televizi pořizovat ještě další zařízení do ložnice. Naše domácí kino, umístěné v obývacím pokoji můžeme i zde ovládat, stačí si pouze pořídit soupravu pro přenos infra signálu.

 

Podzimní novinky pro naše diváky – HBO2 a AXN

 

 

Společnost HBO Česká republika připravuje na podzimní měsíce několik novinek. Nejprve bude v pondělí 15.září spuštěný nový filmový kanál HBO2, v pátek 17.října pak odstartuje další tematická stanice AXN, která tak doplní stávající nabídku programů HBO, Spektrum a SuperMax na pětici kvalitních, česky či slovensky dabovaných kanálů.

Podle slov společnosti HBO ČR zatím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neudělila kanálu HBO2 licenci. Nejbližší zasedání RRTV bude až 26. srpna. Ve společnosti HBO ČR však předpokládají, že do té doby již licence projde a bude se moci vysílat v předem domluvených kabelových sítích. Pokud se jedná o šíření HBO2 v UPC Direct, čeká se na schválení ústředím firmy. Pro zařazení v kabelových sítích podala společnost UPC ČR, a.s. dne 25.7.2003 žádost o změně programové nabídky na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání - a v ní byl zahrnutý i program HBO2.


Podíval jsem se podrobně na skladbu každého dne – a byl jsem velmi překvapeni. Žádné polské, maďarské či domácí snímky jsem zde neobjevil. Ani seriály typu Hvězdná brána, některé starší snímky či animované pořady pro děti. Nakonec jsem došel k závěru, že naše HBO2 se svou skladbou diametrálně liší od současně vysílaného polského kanálu stejného jména. Úplně jiná je i časová skladba uvádění programu, která jak se zdá, neumožňuje společné vysílání, protože pořady začínají a končí jindy.

Zatímco polské HBO2 začíná každý den přesně v 6.30 hod a pokračuje non stop programy po celý den, u české verze HBO2 je tomu jinak. Denní program – aspoň při svém startu v září - začíná vždy přesně ve 14.00 hod a poslední film startuje kolem jedné hodiny po půlnoci. V pátek a o víkendu pak je doba vysílání o hodinku delší. Podle porovnání polského a českého programu to zatím nevypadá na společné vysílání jednoho kanálu s různými jazykovými mutacemi. Na webu http://www.hbo.pl/ sice je zatím dostupný jen srpnový programový přehled, ale počítám, že u našich severních sousedů nedojde ve školním roce k tak drastickému omezení vysílání. Uvidíme, samozřejmě až bude dostupný zářijový programový přehled „jejich“ kanálu HBO2, tak bude už vše naprosto jasné. Nakonec i logo HBO2 je jiné – to v záhlaví zde uveřejněné je certifikované pro naše HBO2 a zaslala jej k používání společnost HBO Česká republika. Polské je odlišné.

Ale vraťme se k programu na září. Při podrobném zkoumání skladby pořadů jsem se také díval na zemi provenience. I zde jsem byl trochu překvapený - jedna francouzská komedie (Průvodci čekají), dva britské thrillery (Nakažen a Sexy bestie), australský Krokodýl Dundee v Los Angeles a americko-český koprodukční film Dračí doupě s Jeremy Ironsem. To jsou jediní „mimoameričtí“ zástupci v zářijové nabídce na HBO2. Ostatní snímky mají zemi původu USA.

Také mne zamrzelo, že až na výjimky je tento kanál brán jako oddychový. Tedy vysílá komerčně úspěšné komedie, rodinné či akční filmy, ty „těžší“, dramaticky složitější filmy zde až na výjimky chybí. Tedy kromě už několikrát opakovaného válečného filmu Konference ve Wannsee. Přiznám se, že jsem v koutku duše doufal, že dojde k přerozdělení diváků ve stylu české veřejnoprávní televize – tedy oddych a zábava pro všechny bude na „jedničce“, tedy původním HBO, zatímco náročný divák půjde na „dvojku“, kde najde drama, dokumenty a koncerty. Ale podle startu v září tomu tak nic nenasvědčuje. Uvidíme, zda se toto programové schéma v dalších měsících trochu nezmění a kanál se nakonec nebude postupně více profilovat. Takto to v nás vzbuzuje dojem, že jde jen o rozmělnění jednoho HBO do dvou kanálů a jde spíše o marketingový tah – „máme nyní o další filmový kanál více“!

A na závěr ještě dvě otázky, která vás určitě také při čtení napadly. Kde tento program uvidíme a kolik bude stát? Podle posledních informací z HBO by měl být dostupný ve všech sítích hlavních kabelových operátorů v ČR, oboustranný zájem (HBO i UPC) je i o jeho zařazení pro abonenty UPC Direct na satelitu. Kdy tomu tak bude, není ale ještě v současné době známo. A zřejmě bude při svém uvedení na trh pro stávající abonenty prémiového kanálu HBO zdarma. Což samozřejmě nevylučuje, že jeho přidání do nabídky nebude použito jako určitý argument při budoucích úpravách předplatného v příštím roce. Ale to jsou už jen spekulace, nakonec vše ještě může být trochu jinak - do 15. září – termínu startu HBO2 zbývá ještě několik týdnů.


Samozřejmě nezapomenu ani na nový tematický kanál AXN, který připravuje známá mediální společnost Sony Pictures Entertainment Company. Protože AXN ale startuje až 17. října, seznámení s ním odložím na první polovinu měsíce září, kdy budu mít k dispozici i podrobný programový přehled na říjen. Jen abych uspokojil vaši zvědavost, co vlastně kanál AXN vysílá, tak tedy jde o program, připravovaný pro okruh mladých lidí ve věku 18-34 let. Je vysílán v mnoha zemích Asie a Latinské Ameriky, speciální jazykové mutace jsou dále připravované pro Brazílii, Japonsko, Izrael, Španělsko a Portugalsko. Tento program přináší pestrou mozaiku akčních a dobrodružných příspěvků, odpovídajících životnímu stylu této zacílené divácké skupiny. Nebude zde chybět ani sport a zábava z celého světa. Internetovou presentaci kanálu najdete na www.axn.com.

Podzim na našich obrazovkách bude tedy velmi zajímavý a já věřím, že se nové programy určitě rychle zařadí mezi vaše oblíbené kanály.

 

Seznamte se: Souprava pro přenos IR signálu ovladače VT4

 

 

Možná jste se také setkali s problémem, jak ovládat přístroje domácí elektroniky, které máte umístěné v jiné místnosti či dokonce v jiném patře. Infračervený (IR) signál, vysílaný LED diodami ovladačů ovládajících naše elektronické miláčky stačí sotva na několik metrů přímé viditelnosti, a neohne se, ani nepronikne přes sebemenší překážky, natož stěny anebo stropy či podlahy našich příbytků.

 

Pokud však toužíme sledovat v pohodlí ložnice film z videa či satelitu, nemusíme si k televizi pořizovat ještě další zařízení do ložnice. Naše domácí kino, umístěné v obývacím pokoji můžeme ovládat z jakékoliv místnosti v domě, stačí si pouze pořídit soupravu pro přenos infra signálu.

 

Na našem trhu je k dostání několik typů podobných zařízení, lišících se designem a provedením,ale pracujících na stejném principu. Vezmu si krabičku dálkového ovládání (lidově řečeno „tatranku“) s sebou do ložnice či na místo, kde budu sledovat televizi (samozřejmě zapojenou kabelem do domácího rozvodu), namířím ovladačem na malý přístroj ve tvaru pyramidky, hranolu, mušle, koule apod. a ve vzdáleném audio vizuálním centru se provede povel.

 

Zní to jednoduše a princip je také jednoduchý. Souprava pro přenos IR signálu se skládá ze dvou částí – vysílače umístěného tam, kde budeme chtít být a přijímače, který je u ovládaných přístrojů. Zmáčkneme tlačítko na dálkovém ovládání, to vyšle povel – sekvenci kódu v pásmu infračerveného světelného záření. To, jak už jsme uvedli, neprochází zdmi a neohne se, je použitelné jen na přímou viditelnost a krátkou vzdálenost pouze několika metrů. IR signál mi však zachytí vysílač z naší soupravy. Kód z ovladače se namoduluje na rádiový signál v pásmu 70 cm na některém z kmitočtů, které je podle tzvn. Generálního povolení možné provozovat bez licence k vysílání povelů na krátké vzdálenosti, samozřejmě na homologovaných zařízeních s atestem zkušebny (např. CE). Tento radiový signál (např. na frekvenci 433 MHz) již projde zdmi, stropy či panely do vzdálenosti cca 30 metrů. Po přijmutí kódu z dálkového ovladače jej tedy hned tento vysílač odvysílá dále. V místnosti, kde jsou umístěná zařízení, které chceme ovládat je pak druhá část soupravy – přijímač. Ten je naladěný na stejnou frekvenci jako vysílač, tedy např. na zmiňovaných 433 MHz. Je trvale na příjmu a očekává rádiový signál v němž je obsažen kód povelu z dálkového ovladače. Po příjmu tohoto signálu z něj příslušný povel oddělí a vyšle směrem k požadovanému zařízení opět ve formě infračerveného signálu, se kterým si už čidla ovládaného přístroje rozumí a povel provedou.

 

Tolik princip, nyní konkrétně k testované soupravě. Na našem trhu jsou různé sady ve tvaru mušlí či pyramidek, my jsme pro změnu testovali zařízení s malým podstavcem, na němž je umístěná koule. Ověřovali jsme funkčnost sady označené jako VT4, obsahující model 2079T a 2079R. V krabici, ani v návodech v angličtině a v němčině nebyl nikde uvedený výrobce ani země původu. Předpokládáme, že se jedná o některou ze zemí východní Asie, zřejmě o Čínu či Jižní Koreu. Výrobek však obsahuje atest FCC i CE0681, prošel tedy homologací a neměl by být problém s případným rádiovým rušením. Souprava se skládá ze dvou přístrojů – vysílače a přijímače a je do ní dále přidáno čidlo, které se připojí kablíkem k přijímači a plochou se senzorem se přilepí u ovládaného zařízení. Dojde tak ke stoprocentnímu přenosu IR signálu i v tom případě, že je ovládané zařízení schované např. ve skříni v nábytku či na takovém místě, kam by se jinak IR signál špatně či vůbec nedostal.

 

Vysílač je tvořen malým podstavcem na němž je koule pro všesměrový příjem IR signálu od dálkového ovladače. V zadní části z podstavce vyčuhuje sklopná anténka („pendrek“) k přenosu rádiového signálu. Vysílač je napájený buď síťovým napětím 230V anebo je na podstavci konektor pro externí stejnosměrný zdroj 12 V s proudovým odběrem 40 mA. Frekvence testované sady byla nastavená na 433,92 MHz nebo 418 MHz o RF výstupním výkonu 2dBm +/- 3dB. Rozměry vysílače jsou 14 x 12 x 8 cm, hmotnost 300 gramů.

 

Přijímač přijímá stejné frekvence (433,92 MHz nebo 418 MHz) s úrovní –85 dBm. Opět je zde pevná přívodní napájecí šňůra pro 230 V anebo konektor pro externí zdroj 12 V s proudovým odběrem 40 mA. Rozměry jsou stejné jako u vysílače, tedy 14 x 12 x 8 cm a hmotnost 300 gramů. U přijímače je navíc na zadní stěně konektor Jack pro připojení čidla IR.

 

Obě součásti sady mají na podstavci pod koulí indikátor – LED diodu. Ta se rozbliká při příjmu IR signálu u vysílače anebo při vysílání IR signálu u přijímače a slouží jako kontrolní indikace toho, že kód je správně přijímán či vysílán. V balení jsou přidané dva  oboustranně samolepící proužky pro připevnění čidla.

 

Sestavu jsem testoval v cihlovém patrovém rodinném domku a v bytu v panelákovém domě. Přenášel jsem povely dálkových ovladačů audiovisuální techniky různých značek. Používal jsem ovladače k TV a domácímu kinu Sony, satelitnímu receiveru Humax 5400, Dreambox, Kaon 520UH, Nokia 9800S a Philips 6010 DSX a dalším přístrojům. Podle návodu k použití je minimální zaručená vzdálenost přenosu signálu až 30 metrů, což jsem nikdy nepřekročil. Signál prošel jak v rodinném domě tak v paneláku bez problémů a chyb, odezva byla okamžitá. Ani jednou nedošlo k výpadku v přenosu povelu.

 

Kladně můžeme hodnotit tvar přijímaného a vysílacího „čidla“ - podle manuálu „okna“ (window) ve tvaru koule, takže se přijímá i vysílá skutečně všesměrově. Zaujalo mne také dizajnově velmi pěkné a pečlivé provedení z tmavé umělé hmoty s lesklými koulemi. Použití síťového napájení 220 V nám ušetří výdaje za pravidelné doplňování bateriemi, na druhou stranu již nemůžeme tuto sadu používat k ovládání akumulátory napájených spotřebičů na chalupě bez elektrického proudu. Tedy pokud nebudeme externě napájet i tuto sadu. Ale předpokládám, že v takovém „spartánském“ domě asi zřejmě nebudeme mít ani satelitní přijímač. No a závěrečná výtka patří k chybějícímu českému návodu, domnívám se však, že pokud se bude tato sestava u nás prodávat, zabezpečí prodejce (podle litery zákona je to dokonce jeho povinnost) překlad do češtiny či slovenštiny. Jedná se ale o uživatelsky velmi jednoduché zařízení, takže jsem při testu návod ani nepotřeboval.

 

Závěr – jedná se o velmi dobře fungující zařízení, které nám může zpříjemnit používání naší domácí spotřební elektroniky a umožní ovládat tuto techniku i z jiných míst našeho bytu. Koncovou prodejní cenu za sadu předpokládám někde mezi 1600 až 2000 Kč, jedná se tedy o dostupné zařízení s dobrým uživatelským komfortem.  

 

Toť vše z červencové satelitní rubriky. Do srpnové chystám podrobný test výborného satelitního přijímače s hard diskem Kaon KSC 520UH Xtreme. Užívejte si dovolených, a pokud budete mít nějaké zajímavé informace z lovu na orbitu, neváhejte se o ně podělit s ostatními!

 

 

Tak to je pro dnes vše, těším se na shledanou příště!

 

 

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR).

Information published on these pages may not be reproduced unless the source (VHR) is mentioned.

 

 

© VHR , last change: 31 JUL 2003