Satelit 07/2003
– 2.část |
|
|
||
Společnost
HBO Česká republika připravuje na podzimní měsíce několik novinek. Nejprve bude
v pondělí 15.září spuštěný nový filmový kanál HBO2, v pátek 17.října pak
odstartuje další tematická stanice AXN, která tak doplní stávající nabídku
programů HBO, Spektrum a SuperMax na pětici kvalitních, česky či slovensky
dabovaných kanálů. Pokud toužíme sledovat v pohodlí ložnice film z videa či
satelitu, nemusíme si k televizi pořizovat ještě další zařízení do
ložnice. Naše domácí kino, umístěné v obývacím pokoji můžeme i zde
ovládat, stačí si pouze pořídit soupravu pro přenos infra signálu. |
|
Společnost
HBO Česká republika připravuje na podzimní měsíce několik novinek. Nejprve bude
v pondělí 15.září spuštěný nový filmový kanál HBO2, v pátek 17.října pak odstartuje
další tematická stanice AXN, která tak doplní stávající nabídku programů HBO,
Spektrum a SuperMax na pětici kvalitních, česky či slovensky dabovaných kanálů.
Podle slov společnosti HBO ČR zatím Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
neudělila kanálu HBO2 licenci. Nejbližší zasedání RRTV bude až 26. srpna. Ve
společnosti HBO ČR však předpokládají, že do té doby již licence projde a bude
se moci vysílat v předem domluvených kabelových sítích. Pokud se jedná o šíření
HBO2 v UPC Direct, čeká se na schválení ústředím firmy. Pro zařazení v
kabelových sítích podala společnost UPC ČR, a.s. dne 25.7.2003 žádost o změně
programové nabídky na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání - a v ní byl
zahrnutý i program HBO2.
Podíval jsem se podrobně na skladbu každého dne – a byl jsem velmi
překvapeni. Žádné polské, maďarské či domácí snímky jsem zde neobjevil. Ani
seriály typu Hvězdná brána, některé starší snímky či animované pořady pro děti.
Nakonec jsem došel k závěru, že naše HBO2 se svou skladbou diametrálně liší od
současně vysílaného polského kanálu stejného jména. Úplně jiná je i časová
skladba uvádění programu, která jak se zdá, neumožňuje společné vysílání,
protože pořady začínají a končí jindy.
Zatímco polské HBO2 začíná každý den přesně v 6.30 hod a pokračuje non stop
programy po celý den, u české verze HBO2 je tomu jinak. Denní program – aspoň
při svém startu v září - začíná vždy přesně ve 14.00 hod a poslední film
startuje kolem jedné hodiny po půlnoci. V pátek a o víkendu pak je doba
vysílání o hodinku delší. Podle porovnání polského a českého programu to zatím
nevypadá na společné vysílání jednoho kanálu s různými jazykovými mutacemi. Na
webu http://www.hbo.pl/ sice je zatím dostupný
jen srpnový programový přehled, ale počítám, že u našich severních sousedů
nedojde ve školním roce k tak drastickému omezení vysílání. Uvidíme, samozřejmě
až bude dostupný zářijový programový přehled „jejich“ kanálu HBO2, tak bude už
vše naprosto jasné. Nakonec i logo HBO2 je jiné – to v záhlaví zde uveřejněné
je certifikované pro naše HBO2 a zaslala jej k používání společnost HBO Česká
republika. Polské je odlišné.
Ale vraťme se k programu na září. Při podrobném zkoumání skladby pořadů jsem se
také díval na zemi provenience. I zde jsem byl trochu překvapený - jedna
francouzská komedie (Průvodci čekají), dva britské thrillery (Nakažen a Sexy
bestie), australský Krokodýl Dundee v Los Angeles a americko-český koprodukční
film Dračí doupě s Jeremy Ironsem. To jsou jediní „mimoameričtí“ zástupci v
zářijové nabídce na HBO2. Ostatní snímky mají zemi původu USA.
Také mne zamrzelo, že až na výjimky je tento kanál brán jako oddychový. Tedy
vysílá komerčně úspěšné komedie, rodinné či akční filmy, ty „těžší“, dramaticky
složitější filmy zde až na výjimky chybí. Tedy kromě už několikrát opakovaného
válečného filmu Konference ve Wannsee. Přiznám se, že jsem v koutku duše
doufal, že dojde k přerozdělení diváků ve stylu české veřejnoprávní televize –
tedy oddych a zábava pro všechny bude na „jedničce“, tedy původním HBO, zatímco
náročný divák půjde na „dvojku“, kde najde drama, dokumenty a koncerty. Ale
podle startu v září tomu tak nic nenasvědčuje. Uvidíme, zda se toto programové
schéma v dalších měsících trochu nezmění a kanál se nakonec nebude postupně
více profilovat. Takto to v nás vzbuzuje dojem, že jde jen o rozmělnění jednoho
HBO do dvou kanálů a jde spíše o marketingový tah – „máme nyní o další filmový
kanál více“!
A na závěr ještě dvě otázky, která vás určitě také při čtení napadly. Kde tento
program uvidíme a kolik bude stát? Podle posledních informací z HBO by měl být
dostupný ve všech sítích hlavních kabelových operátorů v ČR, oboustranný zájem
(HBO i UPC) je i o jeho zařazení pro abonenty UPC Direct na satelitu. Kdy tomu
tak bude, není ale ještě v současné době známo. A zřejmě bude při svém uvedení
na trh pro stávající abonenty prémiového kanálu HBO zdarma. Což samozřejmě
nevylučuje, že jeho přidání do nabídky nebude použito jako určitý argument při
budoucích úpravách předplatného v příštím roce. Ale to jsou už jen spekulace,
nakonec vše ještě může být trochu jinak - do 15. září – termínu startu HBO2
zbývá ještě několik týdnů.
Samozřejmě nezapomenu ani na nový tematický kanál AXN, který připravuje
známá mediální společnost Sony Pictures Entertainment Company. Protože AXN ale
startuje až 17. října, seznámení s ním odložím na první polovinu měsíce září,
kdy budu mít k dispozici i podrobný programový přehled na říjen. Jen abych
uspokojil vaši zvědavost, co vlastně kanál AXN vysílá, tak tedy jde o program,
připravovaný pro okruh mladých lidí ve věku 18-34 let. Je vysílán v mnoha
zemích Asie a Latinské Ameriky, speciální jazykové mutace jsou dále
připravované pro Brazílii, Japonsko, Izrael, Španělsko a Portugalsko. Tento
program přináší pestrou mozaiku akčních a dobrodružných příspěvků,
odpovídajících životnímu stylu této zacílené divácké skupiny. Nebude zde chybět
ani sport a zábava z celého světa. Internetovou presentaci kanálu najdete na www.axn.com.
Podzim na našich obrazovkách bude tedy velmi zajímavý a já věřím, že se nové
programy určitě rychle zařadí mezi vaše oblíbené kanály.
|
Možná
jste se také setkali s problémem, jak ovládat přístroje domácí
elektroniky, které máte umístěné v jiné místnosti či dokonce v jiném
patře. Infračervený (IR) signál, vysílaný LED diodami ovladačů ovládajících
naše elektronické miláčky stačí sotva na několik metrů přímé viditelnosti, a
neohne se, ani nepronikne přes sebemenší překážky, natož stěny anebo stropy či
podlahy našich příbytků.
Pokud
však toužíme sledovat v pohodlí ložnice film z videa či satelitu,
nemusíme si k televizi pořizovat ještě další zařízení do ložnice. Naše domácí
kino, umístěné v obývacím pokoji můžeme ovládat z jakékoliv místnosti
v domě, stačí si pouze pořídit soupravu pro přenos infra signálu.
Na
našem trhu je k dostání několik typů podobných zařízení, lišících se
designem a provedením,ale pracujících na stejném principu. Vezmu si krabičku
dálkového ovládání (lidově řečeno „tatranku“) s sebou do ložnice či na
místo, kde budu sledovat televizi (samozřejmě zapojenou kabelem do domácího
rozvodu), namířím ovladačem na malý přístroj ve tvaru pyramidky, hranolu,
mušle, koule apod. a ve vzdáleném audio vizuálním centru se provede povel.
Zní to jednoduše a princip
je také jednoduchý. Souprava pro přenos IR signálu se skládá ze dvou částí –
vysílače umístěného tam, kde budeme chtít být a přijímače, který je u ovládaných
přístrojů. Zmáčkneme tlačítko na dálkovém ovládání, to vyšle povel – sekvenci
kódu v pásmu infračerveného světelného záření. To, jak už jsme uvedli,
neprochází zdmi a neohne se, je použitelné jen na přímou viditelnost a krátkou
vzdálenost pouze několika metrů. IR signál mi však zachytí vysílač z naší
soupravy. Kód z ovladače se namoduluje na rádiový signál v pásmu 70
cm na některém z kmitočtů, které je podle tzvn. Generálního povolení možné
provozovat bez licence k vysílání povelů na krátké vzdálenosti, samozřejmě
na homologovaných zařízeních s atestem zkušebny (např. CE). Tento radiový
signál (např. na frekvenci 433 MHz) již projde zdmi, stropy či panely do
vzdálenosti cca 30 metrů. Po přijmutí kódu z dálkového ovladače jej tedy
hned tento vysílač odvysílá dále. V místnosti, kde jsou umístěná zařízení,
které chceme ovládat je pak druhá část soupravy – přijímač. Ten je naladěný na
stejnou frekvenci jako vysílač, tedy např. na zmiňovaných 433 MHz. Je trvale na
příjmu a očekává rádiový signál v němž je obsažen kód povelu
z dálkového ovladače. Po příjmu tohoto signálu z něj příslušný povel
oddělí a vyšle směrem k požadovanému zařízení opět ve formě infračerveného
signálu, se kterým si už čidla ovládaného přístroje rozumí a povel provedou.
Tolik
princip, nyní konkrétně k testované soupravě. Na našem trhu jsou různé
sady ve tvaru mušlí či pyramidek, my jsme pro změnu testovali zařízení
s malým podstavcem, na němž je umístěná koule. Ověřovali jsme funkčnost
sady označené jako VT4, obsahující model 2079T a 2079R. V krabici, ani
v návodech v angličtině a v němčině nebyl nikde uvedený výrobce
ani země původu. Předpokládáme, že se jedná o některou ze zemí východní Asie,
zřejmě o Čínu či Jižní Koreu. Výrobek však obsahuje atest FCC i CE0681, prošel
tedy homologací a neměl by být problém s případným rádiovým rušením.
Souprava se skládá ze dvou přístrojů – vysílače a přijímače a je do ní
dále přidáno čidlo, které se připojí kablíkem k přijímači a plochou se
senzorem se přilepí u ovládaného zařízení. Dojde tak ke stoprocentnímu přenosu
IR signálu i v tom případě, že je ovládané zařízení schované např. ve
skříni v nábytku či na takovém místě, kam by se jinak IR signál špatně či
vůbec nedostal.
Vysílač je tvořen malým
podstavcem na němž je koule pro všesměrový příjem IR signálu od dálkového
ovladače. V zadní části z podstavce vyčuhuje sklopná anténka
(„pendrek“) k přenosu rádiového signálu. Vysílač je napájený buď síťovým
napětím 230V anebo je na podstavci konektor pro externí stejnosměrný zdroj 12 V s proudovým
odběrem 40 mA. Frekvence testované sady byla nastavená na 433,92 MHz nebo 418
MHz o RF výstupním výkonu 2dBm +/- 3dB. Rozměry vysílače jsou 14 x 12 x 8 cm,
hmotnost 300 gramů.
Přijímač
přijímá stejné frekvence (433,92 MHz nebo 418 MHz) s úrovní –85 dBm. Opět
je zde pevná přívodní napájecí šňůra pro 230 V anebo konektor pro externí
zdroj 12 V s proudovým odběrem 40 mA. Rozměry jsou stejné jako u vysílače,
tedy 14 x 12 x 8 cm a hmotnost 300 gramů. U přijímače je navíc na zadní stěně
konektor Jack pro připojení čidla IR.
Obě
součásti sady mají na podstavci pod koulí indikátor – LED diodu. Ta se rozbliká
při příjmu IR signálu u vysílače anebo při vysílání IR signálu u přijímače a
slouží jako kontrolní indikace toho, že kód je správně přijímán či vysílán.
V balení jsou přidané dva
oboustranně samolepící proužky pro připevnění čidla.
Sestavu
jsem testoval v cihlovém patrovém rodinném domku a v bytu
v panelákovém domě. Přenášel jsem povely dálkových ovladačů audiovisuální
techniky různých značek. Používal jsem ovladače k TV a domácímu kinu Sony,
satelitnímu receiveru Humax 5400, Dreambox, Kaon 520UH, Nokia 9800S a Philips
6010 DSX a dalším přístrojům. Podle návodu k použití je minimální zaručená
vzdálenost přenosu signálu až 30 metrů, což jsem nikdy nepřekročil. Signál
prošel jak v rodinném domě tak v paneláku bez problémů a chyb, odezva
byla okamžitá. Ani jednou nedošlo k výpadku v přenosu povelu.
Kladně můžeme hodnotit tvar
přijímaného a vysílacího „čidla“ - podle manuálu „okna“ (window) ve tvaru
koule, takže se přijímá i vysílá skutečně všesměrově. Zaujalo mne také
dizajnově velmi pěkné a pečlivé provedení z tmavé umělé hmoty
s lesklými koulemi. Použití síťového napájení 220 V nám ušetří výdaje
za pravidelné doplňování bateriemi, na druhou stranu již nemůžeme tuto sadu
používat k ovládání akumulátory napájených spotřebičů na chalupě bez
elektrického proudu. Tedy pokud nebudeme externě napájet i tuto sadu. Ale
předpokládám, že v takovém „spartánském“ domě asi zřejmě nebudeme mít ani
satelitní přijímač. No a závěrečná výtka patří k chybějícímu českému
návodu, domnívám se však, že pokud se bude tato sestava u nás prodávat,
zabezpečí prodejce (podle litery zákona je to dokonce jeho povinnost) překlad
do češtiny či slovenštiny. Jedná se ale o uživatelsky velmi jednoduché zařízení,
takže jsem při testu návod ani nepotřeboval.
Závěr
– jedná se o velmi dobře fungující zařízení, které nám může zpříjemnit
používání naší domácí spotřební elektroniky a umožní ovládat tuto techniku i
z jiných míst našeho bytu. Koncovou prodejní cenu za sadu předpokládám
někde mezi 1600 až 2000 Kč, jedná se tedy o dostupné zařízení s dobrým
uživatelským komfortem.
Toť
vše z červencové satelitní rubriky. Do srpnové chystám podrobný test
výborného satelitního přijímače s hard diskem Kaon KSC 520UH Xtreme.
Užívejte si dovolených, a pokud budete mít nějaké zajímavé informace
z lovu na orbitu, neváhejte se o ně podělit s ostatními!
|
Reprodukce zde
zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR). Information published on these pages may not be
reproduced unless the source (VHR) is mentioned. |
© VHR , last change: 31 JUL 2003 |