|
Satelit 2/2004
– 2.část |
|
|
|
||
|
Opět vás vítám při čtení satelitních informací.
Dnes se opět budeme věnovat novinkám v Czechlinku (a trochu i v ČT).
Dětské diváky, jejichž rodiče nejsou abonenti UPC Direct, určitě nepotěšilo
zakódování kanálu Minimax. A nakonec je tu velký překlad zajímavého čtení o možnostech
příjmu exotických satelitních rádií. |
|
Od 18.2.2004 je dětský kanál
Minimax, který jsme mohli sledovat v paketu UPC Direct na Astře 1G dočasně
volně, zakódovaný v systému CryptoWorks. Je dostupný pro abonenty této
satelitní služby na předvolbě č.17 pronajatého receiveru Philips DSX 6010s.
Další technické údaje: Astra 1G (19,2 st. vých.), tr. 99, SR 27500, FEC 3/4,
V-PID 451, A-PID 463 česky a 462 maďarsky. Minimax vysílá denně od 5.30 do
19.30 hod., ve zbývajícím čase jej nahrazuje maďarský hudební kanál MusicMax
(juke box na přání, zasílané pomocí SMS, obdoba slovenského Music Boxu).
|
Některé
ze satelitních fanoušků možná překvapila aktivace barevných pruhů na dosud
„šedém“ kanále Test TV. Jak jsem však zjistil, není to jediná chystaná novinka
v Czechlinku (a v ČT).
Některé
satelitní fanoušky možná překvapil test – barevné pruhy na dosud „šedém“, tedy
nevysílajícím kanále Test TV. Ten je podle informací z Kavčích hor
určený k testování datových toků a různých vysílacích formátů.
V současné době se zde testuje režim16:9 pro vyhodnocení přepínání
obrazového formátu na některých receiverech, určených pro distribuční místa na
terestrických vysílačích a převaděčích.
Nejprve si pro pořádek
shrneme základní technické parametry tohoto kanálu. Naladíme jej na družici
Eurobird 1, pozice 28,5 stupňů východně, transponder F3, paket Czechlink,
frekvence 12,607 GHz, horizontální polarizace. Doplním ještě hodnoty datového
toku SR 27500, poměr korekce chyb 3/4, a identifikátory: SID 6, V-PID 165,
A-PID 100. Kanál je označený jako <b>Test TV</b> a na receiverech
se nám zobrazuje i značka 16:9; barevné pruhy pak doprovází nepřetržitý tón
zvukového generátoru.
Jak
jsem zjistil, jedná se o zatím časově neohraničený test, který má prověřit
kompatibilitu přepínání obrazového formátu 4:3 na širokoúhlé vysílání ve
formátu 16:9 a zpět. Získané testy pomohou ve výběru optimálního systému pro
zejména poloprofesionální receivery, které slouží k příjmu signálu České
televize na některých distribučních zařízeních pro další terestrické šíření. U
profesionálních receiverů by k problémům nemělo docházet, je však potřeba
otestovat i další přijímače ještě před plánovaným spuštěním vysílání
v systému 16:9. Ano, naše veřejnoprávní televize plánuje rozjet ještě před
(možná letošním) nastartováním DVB-T tuto novinku dopředu na satelitním
vysílání.
Nyní
se rozhoduje mezi třemi systémy pro automatické přepínání obrazového formátu.
Prvním je vysílání impulsu po zobrazení 13. řádku, druhým pak ve 23. řádku a
třetí systém zasílá index automatického přepínání v digitálním streamu.
Pokud budeme mít štěstí, můžeme si vyzkoušet během testu např. přepínání
televize do letter boxu. Který systém se nakonec vybere budeme vědět až po
delší době testů, bylo mi však slíbeno, že budu s výsledky a získanými
zkušenostmi během zkoušek seznámen. Přinesu ji vám pak v této technické
příloze. Podle mého názoru může pravidelné vysílání ve formátu 16:9 výrazně
zatraktivnit pořady České televize.
Další
novinkou pak bude odbavování v systému Dolby Digital, a do budoucna se
plánuje také spuštění plnohodnotného EPG, tedy dodatkových informací o programu
(až na 7 dní dopředu).
Během své návštěvy na
Kavčích horách v prosinci minulého roku jsem viděl zbrusu nové studio pro
nahrávání a konečný mix pořadů ČT ve formátu Dolby Digital THX. Krátce před tím
prošlo toto studio náročným prověřováním firmou Dolby Laboratories a České
televizi byl udělen certifikát. Nové dramatické pořady jsou už nyní ozvučovány
v tomto vícekanálovém formátu a jsou v zásobě pro spuštění vysílání.
Jak určitě víte, zatím se vysílají některé filmy v systému Dolby Surround,
jinak se pořady přenášejí ve stereu, případně duálu. K přechodu na Dolby
Digital by mělo dojít současně se spuštěním paketu České televize v DVB-T.
Kvalitní zvuk a další doplňkové informace – EPG, a do budoucna další
interaktivní služby - to by mělo být podle vedení ČT hlavním lákadlem pro
diváky, aby si pořídili nový digitální receiver pro DVB-T. No a při té
příležitosti získá novou kvalitu i satelitní fanoušek.
Nezbývá
než doufat, že se ostrý start terestrické digitální televize v ČR opět
vinou poslanců neodloží (někteří hovoří i o roku 2006 - místo letošního
podzimu), a že ČT získá svůj plánovaný paket, tedy jeden ze dvou. Myslím tím
nikoliv pouhý jeden společný, který by konzervoval současné obsazení TV na
našem trhu bez perspektivy brzké změny. Ale to lidé v České televizi či
v Czechlinku (jehož technické zázemí, vysílací pracoviště i uplink sídlí
také v areálu na Kavčích horách) ovlivnit nemohou. To jsem však odbočil od
technických novinek k jednáním napříč politickým spektrem ve Sněmovně,
vrátím se raději zpět k Czechlinku.
Jak
jsme vás už dříve informoval, došlo k 1.únoru k redukci vysílání ČRo
6, tedy „talk“ programu veřejnoprávního rozhlasu. Z důvodu úsporných
opatření, spočívajících v redukci středovlnného vysílání došlo také ke
změně v satelitní distribuci (parametry: 12,607 H, SR 27500, FEC 3/4, SID
22, A-PID 181, levý kanál), kdy šestý program Českého rozhlasu vysílá nyní
každý den až od 18.00 hod do půlnoci, zatímco od čtvrté hodiny ranní do šesté
odpolední naladíme na zmiňovaném kanále Prahu – ČRo 2. Pozor, v levém
kanále, v pravém vysílá zahraniční program ČRo 7, musíme si tedy navolit
na svém receiveru to správné „mono“.
Další
novinkou je zařazení vysílání britského rádia BBC, tedy jeho „české“
mutace, kterou připravuje pražská redakce. Ke spuštění mělo dojít už tento
měsíc, nakonec se start z technických důvodů opozdí o měsíc, na vysílání
v Czechlinku si tedy budeme muset počkat do března. Podle získaných
informací se připravují dva audio kanály, tedy česká a anglická jazyková verze.
V době, kdy nepoběží česká relace se bude přebírat zahraniční vysílání BBC
v angličtině.
Tolik
aspoň jedna rozhlasová novinka, která je ale jen slabou náplastí nad očekáváním
podstatnějšího rozšíření našeho domácího digitálního paketu. Bohužel na mrtvém
bodě uvízly původně slibně se rozvíjející „námluvy“ s Novou, kdy ani
„postželezného“ vedení není nakloněné satelitní distribuci, utichli i řeči o
možném vysílání stanic Nat 1 či ART native, také celoplošná soukromá česká
rádia si chtějí i nadále zabezpečovat distribuci přes jiného providera (a jiný
satelit).
Další
kapitolou sama pro sebe je otázka kódování. V současné době se satelitní
divák nemá jak dozvědět, jaký pořad bude kódovaný a který ne, na teletextu dnes
už nenajdeme dřívější hvězdičku, informující o volném vysílání. Upustilo se též
od ručního spouštění začátků a konců „zakrytí“, ale automatické odbavování bez
funkčního EPG pak nepřináší (zejména zahraničnímu) divákovi ČT jistotu, že
naprogramovaný úsek bez přístupové karty shlédne celý tak jak předpokládal.
Někdy mám až dojem, že se jde do kódování s přesvědčením raději více, než
se musí, aby ČT někdo neobvinil z porušení autorských práv.
K otázce
kódování se vrátím někdy příště v dalším článku, chystá se totiž nové
výběrové řízení na dodavatele technologie pro Czechlink. Smlouva
s Philipsem končí a přestože předpokládám, že nedojde k výraznějším
technologickým změnám v odbavování, napadla mne „kacířská“ myšlenka, že by
mohlo v případě nejnepříznivější konstelace při vítězství jiného
dodavatele dojít i na záměnu kódovacího systému CryptoWorks za jiný. Což by
mělo nevídaný dopad na abonenty Czechlinku, kteří si od roku 1998 zařizovali svůj
přístrojový park právě na systém CryptoWorks.
|
Vedle
rozhlasových programů, které jsou dnes běžně přijímané ze satelitu, existuje i
vysílání méně známých programových paketů v jiných systémech. Ovšem tyto
programy oslovují především spíše fanoušky příjmu 
exotických stanic. Dnes budeme hovořit o rozhlasovém vysílání ze
satelitních systémů WorldSpace a InmarSat, které má z pohledu evropského
rozhlasového posluchače přinejmenším exotický charakter. Z tohoto důvodu
nelze toto vysílání doporučit široké vrstvě rozhlasových posluchačů. Jde o
programy z cizích zemí, které oslovují zejména příznivce kultury jiných
národů – např. africký folklór se jistě nepovažuje za každodenní obvyklou věc
v rozhlasovém programu pro průměrného evropského rozhlasového posluchače.
Toto rozhlasové vysílání ze satelitu není přenášeno jako
podnosný signál k televiznímu programu, jako v případě ADR, ale
vysílá se ve frekvenčním pásmu nekompatibilním s vysíláním, které se používá u
běžného satelitního televizního pásma Ku. To znamená, že příjem signálu na
satelitní přijímací komplet pro Astru nebo Eutelsat není možný. Pro příjem se
vyžaduje speciální přijímací zařízení. Technika tohoto vybavení závisí na
kmitočtech, na přenosové normě a také na přenosovém systému, a také na
vyzářeném výkonu satelitu. Další vlastností tohoto exotického vysílání je
většinou horší kvalita přenosu ve srovnání s vysíláním ADR a DVB, která je
ale často i problémem pravděpodobně nižších vynaložených nákladů.
|
Systém WorldSpace |
O
systému WorldSpace byla už několikrát na mém webu zmínka. Další článek o
tajemném L pásmu jsem napsal pro satCentrum: najdete ho zde: http://www.satcentrum.com/?action=show&art=148
. V závěrečné etapě výstavby systému WorldSpace se uvažovalo o tom,
vysílat tímto systémem s pomocí tří geostacionárních satelitů (AmeriStar na
95° západně, AfriStar na 21° východně a AsiaStar na 105° východně) digitální
rozhlasové programy, ale i datové a multimediální služby speciálně pro země
třetího světa na jižní polokouli.
Satelit AfriStar, určený pro Afriku, který je na své oběžné dráze od 28.
10. 1998, vysílá jako oba ostatní satelity WorldSpace ve třech svazcích.
Označení těchto vysílacích laloků je: západní, východní a jižní svazek. Pokrytí
území je koncentrováno především na africký kontinent. Tzn., že systém na tomto
území zabezpečí informace, zábavu a vzdělávání. Pro tento účel tam totiž není
vybudována žádná nebo jen nedostatečná terestrické infrastruktura. Po uvedení
satelitu AfriStar do provozu se však zjistilo, že díky jeho velkému vyzářenému
výkonu lze signál přijímat v dobré kvalitě i ve větší vzdálenosti mimo
plánovanou oblast pokrytí. V západním svazku je tak možný příjem i na
severu Německa, ještě až na hranici s Dánskem a na západě částečně až po
Velkou Británii. Podmínkou příjmu je, jako všeobecně u satelitního signálu, pouhý
volný výhled na satelit – v tomto případě směrem na jih/jihovýchod.
Pro příjem signálu je třeba zvláštní přijímač, který
navenek připomíná spíše přenosný rozhlasový přijímač než satelitní přijímací
komplet. Velký vyzářený výkon satelitu umožňuje upustit od parabolické antény,
takže je potřebná jen malá plochá přijímací anténa s asi 10 cm rozpětím
okrajů. A navíc, její směrování není (do jisté míry) kritické. A pouze masivní překážky mohou způsobit, že
příjem signálu je rušený. V posledních dvou letech jsem testoval tři zajímavé
přenosné receivery – na internetu na straně http://www.satcentrum.com/?action=show&art=151
najdete podrobný popis kabelkového
přijímače pro všechny vlnové rozsahy Hitachi KH-WS1, na straně http://www.satcentrum.com/?action=show&art=586
je potom test miniaturního přijímače
pouze pro systém WorldSpace - JOY EAR WS0110
a na straně http://www.satcentrum.com/?action=show&art=525
si pak přečtete o přijímači BPL
Celeste MK2. Další podrobnosti a technické parametry proto hledejte
v uvedených článcích.
Proto si jen stručně shrneme, že se vysílá
v digitální normě MPEG 1/2 Layer3 v pásmu L na kmitočtech 1453
až 1492 MHz. Z vysílání v západním svazku se v současnosti dá
přijímat asi 40 rozhlasových programů, převážně v angličtině a ve francouzštině,
jsou však zastoupeny i arabské a africké programy. V němčině je přenášen
program WRN-2 a také i popová stanice Hit Mix FM. Aktuální seznam všech nynějších programů, které lze
přijímat z příslušného transpondéru lze nalézt na webu společnosti Worldspace
na adrese www.worldspace-europe.com/htm/gb/radio_future.htm. Protože satelitní systém WorldSpace není
primárně určen pro evropské země, je nabídka přijímačů ve specializovaných
odborných obchodech s rozhlasovými přijímači a elektronikou u nás, ale i u
našich západních sousedů velmi slabá. Nicméně několik typů lze zakoupit i v ČR,
např. u ing.Petr Douděry v pražské firmě DD-Amtek.
|
Rozhlasový příjem z Inmarsatu |
Zatímco
WorldSpace je systém satelitní, který byl ustanoven výhradně pro šíření rozhlasových
signálů, existují další systémy, pro které je přenos rozhlasových programů
jakoby vedlejší služba. Zde je třeba jmenovat především systém InmarSat. U
tohoto systému platí i to, co bylo minule uvedeno pro WorldSpace: co je možné z
tohoto satelitu přijímat má nesporně exotický charakter a z toho důvodu se to
vlastně nedoporučuje pro průměrného posluchače. V tomto případě je to ještě
podtrženo relativně vysokými vynaloženými náklady, které jistě chtějí a mohou
poskytnout pouze skuteční příznivci tohoto vysílání.
Systém
InmarSat byl založen v roce 1979 jako námořní komunikační satelitní systém,
jako mezinárodní organizace a v roce 1982 byl uveden do provozu. Mezitím byl
privatizovaný, dnes pokrývá téměř všechny oblasti mezinárodní mobilní pozemní
komunikace po souši, na vodě a ve vzduchu. Od zahájení provozu systému se proto
v oblasti Atlantiku satelity InmarSat přijímají různým způsobem. Přirozeně
komerční a speciální námořní radiokomunikace přitom hrají hlavní roli. Navíc
existuje i nekódované vysílání a zainteresovaný příznivce této techniky má
jistě možnost přijímat mnoho zajímavého. Aby tato nabídka byla přístupná, potom
je zapotřebí skener.
Ze satelitu InmarSat však vysílá i rozhlas, ačkoliv v menším rozsahu - např.
americké stanice, které přenáší své vysílání pro americké občany a zejména pro
vojáky v zahraničí. Ten, kdo se tedy o takové vysílání zajímá, je u InmarSatu
na správné adrese. Rozhlasový program se vysílá s frekvenční modulací (FM) a
šířkou pásma 10 popř. 20 kHz. Příjem však vyžaduje zvláštní přijímací zařízení,
které není kompatibilní, popř. identické s vybavením pro satelit Astra nebo
Eutelsat. Frekvenční rozsah je v pásmu L, od 1,53 GHz až 1,544 GHz. Optimální
řešení poskytuje přijímací komplet s parabolou a aktivní anténou, jaký mají v
nabídce různí němečtí odborní prodejci rozhlasových přijímačů.
Typické přijímací zařízení je vybavené parabolou od průměru 65 cm a také
zapouzdřenou aktivní anténou, zesilovačem o zisku 30 dB. Skener pro výše
uvedený frekvenční rozsah je možné připojit i za přívodní kabel dlouhý jeden až
30 metrů. Obecně by mělo být možné použít pro satelit InmarSat průměr
parabolické antény nejméně 40 cm. Pro větší „rozevření svazku“ není nasměrování
antény velmi kritické a může se provést manuálně. Co všechno lze přijímat při
proskenování pásma skenerem, mnohé posluchače překvapí.
|
Plánovaný digitální satelitní rozhlasový systém
pro Evropu |
Zájem o příjem ze satelitu AfriStar se v časovém
období od konce roku 2005 do začátku roku 2006 výrazně změní, pokud se uskuteční
současné plány na evropský digitální satelitní rozhlasový systém pro
stacionární a mobilní příjem. Tento nový systém lze přirovnat k zatím lukrativně prezentovaným
systémům v USA, XM Radio a Sirius Radio. Pro systém, budovaný
v Evropě, 
byl navržen hybridní přenosový model DAB-S, který by měl umožnit nejen
příjem ze satelitu, nýbrž i terestrické vysílání. Je jasné, že dnes obzvláště
v Německu panuje k takovému záměru určitá skepse, z důvodu
negativních zkušeností s jinými podobně situovanými projekty (např.
T-DAB). Proto se pro systém DAB-S plánuje, přinejmenším v počáteční fázi,
využití západního svazku satelitu AfriStar, přičemž jako s hlavním cílovým
trhem se (vedle Německa) počítá především s Francií a s Itálií. Celý
systém, přestože se o něm zatím moc nemluví, přitom není úplnou novinkou. Aby
se soustředily zkušenosti a základní data pro jeho vývoj a provoz, je už od
roku 2002 rozběhnutý evropský podpůrný projekt Rely (což je výraz pro
spolehlivost), na kterém se podílí vedle Franuhofer-Institutu /4/
nejvýznamnější firmy kosmického a automobilového průmyslu.
V konceptu DAB-S je vedle vlastního satelitního
systému potřebná i komplementární terestrická síť. Signál vysílaný z up
linkové stanice k satelitu bude ze satelitu AfriStar zpětně vysílán
k zemi. Na zemi se pak signál bude přijímat přímo individuálními přijímači
anebo přijímači terestrické sítě. Ty druhé poslouží zejména pro příjem
na hustě osídleném území pokrytém tímto signálem, jako jsou např. územní
aglomerace a velká města. Každý přijímač tedy signál obdrží dvakrát, protože
vysílání ze satelitu bude v tzv. time diversity s rozdílem (odstupem)
4,32 ms. Přijímač obecně zpracuje pozdější signál, zatímco první (dřívější)
signál uloží a zpracuje teprve tehdy, jestliže přímá cesta pro signál mezi satelitem
a přímým příjmem bude rušena. Přepnutí mezi oběma datovými toky se uskuteční (v
případě rušení jednoho kanálu) bez přerušení, takže reprodukce není rušena ani
omezena. Individuální přijímače by měly přijímat satelitní a terestrické
signály simultánně – bude tak možnost volby lepšího signálu bez přerušení
reprodukce. Kromě toho se předpokládá integrace pomocného systému pro navigaci,
který má svůj základ v evropském systému Egnos/Galileo. Terestrická
infrastruktura má vzniknout ještě letos a celý systém má být zprovozněn na
přelomu roku 2005 a 2006.
Částečně využito zdroje:
|
Dipl. – Ing. Hans-Dieter
Naumann, Funkamateur (Německo), č. 2/2004, s. 139, přeložil Petr Miklík |
Doporučená literatura a odkazy na internetu:
/1/ Weber, H: WorldSpace – Digitální rozhlas pro Afriku
zahajuje v květnu, Funkamateur, roč. 48 (1999), č. 3, s. 266 až s. 267,
/2/ Weber, H: Druhý satelit WorldSpace úspěšně
odstartoval. Funkamateur, roč. 49 (2000), č. 5, s. 491,
/3/ Naumann, H.-D.: WorldSpace mezi eufórií a skepsí,
Funkamateur roč. 48 (1999), č. 2, s. 155,
/4/ Integrované obvody Fraunhofer Institutu: Digitální
rozhlasové systémy, www.lis.fraunhofer.de ,
/5/ WorldSpace: Evropský satelitní digitální rozhlas, www.worldspace-europe.com/htm/gb/radio_future.htm
,
/6/ Inmarsat: Celková komunikační síť, www.inmarsat.org ,
/7/ Weidner, M: AfriStar – obsazení kanálů, www.afristar.de/kanalbelegung.html
.
Popis obrázků:
obr. 1 –
celkem tři satelity jako např. satelit AfriStar tvoří základ systému
WorldSpace, který byl zamýšlen především pro pokrytí signálem jižní polokoule
obr. 2 – zóny ozáření pro jednotlivé
satelitní svazky systému WorldSpace nemají žádné pevné ohraničení příjmu
signálu, takže v omezené míře lze program přijímat i mimo toto území (jako
např. ve střední Evropě), Nord – sever, Zentral – střed, Süd – jih, West –
západ, Ost – východ
obr.
3 –
přijímací sestava, APS-1550, pro InmarSat firmy SSB Electronic v Iserlohnu,
obr. 4 – aktivní FEED HORN, AFH-1550, pro přijímací zařízení systému
InmarSat
Aktuální změny na
satelitních transponderech najdete na internetu na http://www.satcentrum.com/ (.cz, .sk),
další novinky z oblasti rozhlasu a televize, a to jak kabelové tak i
digitální (DAB, DVB-T, DRM, MMDS) najdete na webu http://www.tvcentrum.com/ (.sk). Přeji vám
hodně zábavy a poučení při lovu na satelitním orbitu!
|
|
Reprodukce zde
zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR). Information published on these pages may not be
reproduced unless the source (VHR) is mentioned. |
|
© VHR , last change:
25 FEB 2004 |