Satelit 01/2003 – 2.část |
|
|
||
Druhá
polovina měsíce ledna mě zaujala pokračujícími testy Galaxie sport na
Eurobirdu 1, sobotním výpadkem České televize v „prime time“ času a hlavně
testem špičkového konvertoru Invacom se šumovým číslem 0,3 dB. |
|
Jak
jsem uvedl v první lednové části satelitních informací, vysílá od úterý
7.1.2003 v paketu Czechlink na družici Eurobird 1 (28,5 st. vých.) také sportovní
kanál Galaxie sport. Jedná se o testování nové distribuce signálu pro kabelové
providery. Ve všední dny je signál vysílán volně, o víkendech z důvodu autorských
práv na live přenosy je kódován v CryptoWorksu.
Eurobird
1, 28,5 st. vých., frekvence 12,607 H, SR 27500, FEC 3/4,
V-PID 164, A-PID 96, SID 5. |
Signál je však samozřejmě i po dobu
testování nadále přenášený přes satelit
Eutelsat W2, 16,0 st. východně, frq.: 12,687 H, SR
3333, FEC 2/3 v kódu Irdeto 1 |
a v paketu UPC Direct přes družici
Astra 1G, 19,2 st. východně na tr. 12,382 H, SR
27500, FEC 3/4, v kódu CryptoWorks |
Pokud jste stihli volné vysílání a mohli jste tak posoudit zkušební signál,
můžete mi napsat, anebo se vyjádřit v diskusi na webu satCentrum.
Myslím si ale, že je po prvních dnech testů ještě brzo na nějaké závěry. Navíc
se zpočátku pokusně přenášel signál opakovaným kódováním z analogového PALu,
získaném ze signálu z Eutelsatu W2, což bylo na výsledné kvalitě poznat.
Do budoucna, pokud bude Galaxie sport natrvalo vysílána z Czechlinku, bude
signál samozřejmě zakódován v CryptoWorksu, ale budou se řešit i individuální
práva ke sledování. Opět se bude jednat o placený příjem na období jednoho
roku, jako je tomu dosud. Kabeloví operátoři, kteří odebírají signál Galaxie
sport byli dopředu vyrozuměni o zkušebním vysílání z Eurobirdu a mohou si tedy otestovat rozdíly v kvalitě
přenosu. V současnosti je totiž malá šíře vysílaného pásma signálu Galaxie
omezením pro zvýšení datové rychlosti, která nevyhovuje sportovním přenosům. Je
chválihodné, že si je vedení Galaxie sport vědomo technických nedostatků
stávajícího přenosu a hledá možnost distribuce přes kvalitativně lepšího
providera.
Pokud se podaří vyřešit otázku přenosu signálu, zaměří se pak v Galaxii sport
na zkvalitnění zpravodajství, postupné rozšiřování i do dalších kabelových sítí
a uvažuje se i o větším pokrytí slovenských sítí. Do budoucna pak zbudou síly i
na teletext a případné další služby divákům.
Tolik k prvním dnům vysílání Galaxie sport z Eurobirdu. Samozřejmě,
že vás po ukončení testů a přijmutí rozhodnutí o další distribuci seznámím s
výsledky. Galaxie sport je zajímavý a hojně sledovaný sportovní kanál, vysílaný
navíc v našem rodném jazyce, takže si zaslouží určitě naši pozornost i do
budoucna. Na úplný závěr bych chtěl ještě dodat, že jsem řadu cenných informací
získal exkluzivně od jednatele tohoto sportovního kanálu – ing.Hojgra, kterému
tímto děkuji a přeji do nového roku 2003 hodně úspěchů, řadu kvalitních
sportovních přenosů a samozřejmě co nejvíce spokojených diváků – sportovních
fanoušků.
|
Sobotní
(25.1.2003) večerní potemnělá obrazovka na naší veřejnoprávní televizi
nesignalizovala stávku odborářů na Kavčích horách, ale problém s modulací
na satelitní distribuci – Czechlinku. Bohužel se tak naplno ukázalo, jak je
tento systém zranitelný a že je třeba urychleně dokončit výstavbu pozemní
datové distribuční trasy.
V nedávné minulosti se
signál na terestrické televizní vysílače dostával po metalickém vedení, později
po radioreleových trasách. Tak byla zabezpečena základní síť, přičemž další
vysílače a vykrývače se „balovaly“ signálem od těch základních. Od roku 1997 se
pak začal postupně k distribuci využívat satelitní signál, nejprve
z družice DFS Kopernikus, později Eutelsatu II FM4 a od 17. dubna 2001 ze
satelitu Eurobird 1. Tento komunikační satelit je umístěný na pozici 28,5
stupňů východně, paket digitálních televizí a rádií nese označení Czechlink a
je přenášený z transponderu F3 na přidělené frekvenci 12,607 GHz, s
horizontální polarizací, rychlostí datového toku SR 27500 a protokolem chybové
korekce FEC 3/4.
V
současné době jsou pozemní vysílače v ČR „napájené“ právě tímto satelitním
signálem. Nutno však předeslat, že Česká televize buduje ve spolupráci s
Telecomem nové velkokapacitní přenosové linky pro distribuci signálu na
terestrální vysílače, které budou tvořit hlavní distribuční trasu. Po jejím
zprovoznění se bude satelitní šíření využívat jako záložní, sekundární
distribuce a jako zdroj signálu pro zahraniční ambasády a případně další vládní
pracoviště či např. naše vojenské jednotky v Evropě.
Jak
jsme viděli tuto sobotu, je ale satelitní distribuce dosti zranitelná a může
dojít k přerušení vysílání i na dlouhé desítky minut. Neznal jsem v době
psaní tohoto příspěvku (krátce po půlnoci ze soboty na neděli, tedy jen několik
hodin poté) vyjádření techniků či odpovědných činitelů z Kavčích hor, ale
podle příspěvků členů konference Československého DX klubu a dalších čtenářů
jsme si udělali určitý úsudek, co se vlastně stalo. Problémy nastaly 25.1. asi
čtvrt hodiny před devátou večerní, kdy došlo k výpadku obrazu i zvuku na
stanicích ČT1, ČT2 a Prima na řadě pozemních vysílačů a na satelitním paketu
Czechlink. Zřejmě došlo k výpadku modulace z Czechlinku, přičemž obslužná
data, včetně teletextu ze satelitu přicházela, a tak nedošlo
k automatickému nouzovému přepnutí pozemních vysílačů na dosavadní
terestrické radioreleové trasy. Pouze tam, kde bylo možné ručně obsluhou zareagovat,
byl signál tímto způsobem obnoven. Mám informace o výpadku signálu z Brna,
Barvičovy ul., z Pradědu, Tlusté hory u Zlína, Hošťálkovic u Ostravy a
dalších míst, zatímco pražská žižkovská věž vysílala. Černou obrazovku však
měli i diváci v kabelové síti UPC v Praze (a možná i v dalších
městech), která též bere signál z Czechlinku. Distribuce signálu pro
rozhlasové stanice v paketu Czechlink přerušena nebyla.
Zhruba
tři minuty po jednadvacáté hodině naskočil signál televize Prima, veřejnoprávní
televizi se však podařilo zprovoznit až ve tři čtvrtě na deset. Na to, že se
jednalo o „prime time“, byl výpadek poměrně dlouhý. Odmysleme si, jak naskočily
„koláče“ řediteli nejsledovanější komerční televize, ale pouvažujme o tom, jak
zabránit podobným problémům do budoucna. Pokud to vůbec jde úplně vyloučit.
Podobný problém už totiž v minulosti nastal, když se podařilo nechtěným
špatným zásahem do software vyřadit signál pro veřejnoprávní rozhlas a ze
satelitu a následně pak na pozemních vysílačích byl pak šířen jen zvukový
doprovod televize Prima. Některé „zaručené zdroje“ pak udávaly, že pro
odborníky z holandského Philipsu muselo vystartovat speciální letadlo, aby
se tato věc co nejrychleji vyřešila.
Vzhledem
k tomu, že je ale Česká televize nakloněna trendu rozvoje pozemního
digitálního vysílání a letos dokončí síť velkokapacitních datových linek,
neměly by se snad takové závady v budoucnu častěji vyskytovat. Když u techniky samozřejmě může
dojít k poruše, mnohem horší ale je, když se místo dočasné černé obrazovky
objeví titulek o přerušení vysílání z důvodů, které nemají
s technickými problémy vůbec nic společného.
|
Máte
ofsetovou parabolu, která se nehodí pro satelitní DXing, ale nemůžete ji
vyměnit za větší? Nevadí, dnes už máme řešení – vyměňte stávající konvertor za
LNB Invacom se špičkovým šumovým číslem 0,3 dB. A zachytíte i slabší signály!
Přiznám
se, že jsem dosud články o honbě za co nejnižším šumovým číslem bral trochu
s rezervou. Již několik let se u nás instalují konvertory (LNB) se šumovým
číslem 0,7 a 0,6 dB, které stačí pro příjem všech běžných satelitních družic.
Pokud se na našem trhu objevily konvertory se šumovým číslem 0,5 dB, byly spíše
využívány k zlepšení příjmu „jemného“ signálu (BER) na malých parabolách,
kdy zajišťovaly dobrý příjem i za zhoršeného počasí.
Jedině „fajnšmekři“ či
satelitní DXeři, tedy lovci vzdálených a exotických stanic byli u některých
satelitů nespokojeni se slabým výkonem některých transponderů, respektive
s tím, že jejich vyzařovací diagram zasahuje naše území jen okrajově. Pro
kvalitní příjem analogového signálu bez dropoutů („rybiček“ v obraze) či
správnou detekci digitálního signálu, který se nerozpadá, je potom nutné použít
paraboly větších rozměrů. Pokud však používáme satelitní antény o průměru 80,
100 či maximálně 120 cm, omezuje nás to při příjmu některých programů zejména
z obou konců satelitního orbitu. Na menší velikosti antén a s běžným
konvertorem nemůžeme kvalitně sledovat televizní stanice například
z východních Intelsatů, Turksatu 1C ve východním svazku, nezachytíme řadu
zajímavých ruských stanice z paketu NTV plus (bez polarizační destičky) na
Eutelsatu W4/Sesatu, programy na Arabsatu 2A, Nilesatu 101 či některé kanály na
Hispasatu.
Řešením
je samozřejmě použít větší velikost ozařované plochy naší paraboly,
v případě paketu NTV plus pak použití jiného LNB - pro příjem signálu
s kruhovou polarizací. Pokud však jsme omezeni umístěním antény na zdi či
balkóně či se nám nechce kvůli těmto několika družicím měnit stávající
zařízení, můžeme ještě vyzkoušet výměnu vstupní jednotky – konvertoru.
Na
přelomu roku se k nám začaly dovážet konvertory značky Invacom
s udávaným šumovým číslem 0,3 dB. Jak jsem uvedl výše, jen samotná číselná
hodnota není pro mne tím nejdůležitějším kriteriem, raději porovnávám příjem na
„problémových“ kanálech s dalšími konvertory. Samozřejmě na stejné satelitní
sestavě. Pořídil jsem si proto pro dlouhodobé testování jeden singl universální
LNB typu Invacom SNH-0,31 a jeden twin LNB TWH-0,31 pro dva účastníky.
Britská firma Invacom není u
nás známá, ale po návštěvě její webové presentace na adrese www.invacom.com se
můžeme dozvědět, že kromě uvedených konvertorů vyrábí i další jednotky a též
zařízení pro VSAT. Její Business &
Technology centre sídlí ve městě Stevenage v Hertsu. Vstupní jednotky –
LNB vyrábí ve dvou kategoriích, se šumovým číslem 0.5 dB a 0,3 dB. Dodává je
v provedení singl, twin, quatro a quad, tedy pro jednoho, dva či čtyři
účastníky a se čtyřmi výstupy na multiswitch pro domovní a kabelové rozvody.
Invacom SNH-0,31 je
universální singl konvertor, určený pro digitální i analogový příjem. Podle
výrobce se jedná o High Class provedení, čemuž odpovídá balení, pouzdro a
nakonec i naměřené parametry. Dodává se v papírové krabičce, na které je
nalepený hologram s logem a šumovým číslem. Po vybalení se objeví
překvapivě těžký a velký - 14 cm dlouhý a necelých 7 cm široký konvertor
s velmi kvalitním a efektním krytem v „military“ designu v tmavé
šedozelené barvě. Dlouhý krk ozařovače umožňuje použít LNB i do sestavy
s multifeedem, ovšem pozor, jeho větší hmotnost bude vyžadovat držák
(„labutí krk“) dostatečně tuhý, aby se nepronášel. Parametry vstupní frekvence
pro spodní pásmo 10,7-11,7 GHz a horní pásmo 11,7-12,75 GHz s lokálními
oscilátory 9,75 a 10,6 GHz jsou standardní, zisk je udáván 50-60 dB a provozní
teplota –40 až +70 stupňů Celsia. Na horním lemu ozařovače je stupnice jako
pomůcka pro natočení horizontální roviny konvertoru při montáži - se stupnicí
–30 až +30 stupňů. Podobná stupnice s výřezem pro snadnější nastavení je i
na spodní straně. Také na horní části pouzdra výrobce umístil hologram. F
konektor je zakryt praktickou ochrannou krytkou, v balení ještě najdeme
převlečnou gumovou krytku na překrytí F konektoru po připojení kabelu.
Tolik první seznámení,
konvertor přenáším na střechu a provádím první porovnání s jinými běžnými
vstupními jednotkami. Pro test si vybírám konvertor MTI 0,6 dB, dále LNB
California 0,5 dB a tento Invacom 0,3 dB. Postupně je osazuji do hliníkové
ofset paraboly rozměrů 90x105 cm s motorickým pohonem H-H mount 120,
signál přijímán na receiveru Humax 5400. Je nevlídné lednové deštivé odpoledne,
teplota cca 5 stupňů Celsia. A jak dopadlo porovnání?
Mezi konvertorem MTI 0,6 dB a California 0,5 dB není
velkého rozdílu v indikované hrubé síle signálu, při jemné (BER) síle již
California vykazuje lepší hodnoty např. na Czechlinku a Slovak Linku na družici
Eurobird 1. Vyjádřeno . Vyjádřeno čísly je to 45/75 a 44/68 pro MTI, oproti
49/90 a 49/78 u Californie. Po umístění LNB Invacom do ohniska paraboly se
hodnoty zvyšují až na 51/100 pro Czechlink a 50/89 pro Slovak Link. Také na
ostatních družicích, kde naladíme satelitní stanice, vysílajících v našich
mateřštinách je příjem s Invacomem bezproblémový s velkou rezervou
pro špatné klimatické podmínky. Paket UPC Direct na Astře se indikuje
s hodnotami 64/100, paket Telenoru na Intelsatu 707 se stanicemi TA3, JOJ
a MusicBox mají 49/99 a Galaxie sport na Eutelsatu W2 dosahuje ten den hodnoty
45/95.
Při testování nedochází
k žádným problémům na silných družicích, jako jsou Astry či Hot Birdy, kdy
by docházelo k „přezařování“ silným signálem a zahlcování vstupu, interferencím
či parazitnímu příjmu. Nedocházelo ani k rušení od sousedních orbitálních
pozic.
Nakonec jsem natočil parabolu na pozici 36,0 stupňů
východně, zajímalo mne, jak si konvertor poradí s příjmem ruského paketu
NTV+ na družici Eutelsat W4. Na jihovýchodní Moravě se s parabolou této
velikosti bez speciálního konvertoru pro kruhovou polarizaci dá přijímat
v tomto paketu pouze transponder 12,246 RZ a tr. 12,321 RZ. Dosahované
hodnoty 45/19, respektive 41/17 však již neskýtaly rezervu pro výpadky při
zhoršeném počasí. Po záměně konvertoru za Invacom 0,3 dB však tyto hodnoty
rapidně poskočily na 47/56 a 45/55 pro hrubý/jemný signál. Nově jsem byl
schopen detekovat i další transpondery s pravotočivou kruhovou polarizací,
tedy i 12,399 RZ a 12,477 RZ, kde sice byla hodnota 43/19, ale obraz byl
stabilní a díky dostupným kódům ve Viaccess 1 tak bylo možné přijímat řadu
dalších ruských kanálů.
Na závěr prvního seznámení
s tímto zajímavým konvertorem tedy mohu konstatovat, že se jedná o
kvalitní LNB s velmi dobrým designem a výbornými vlastnostmi. Na základě
několika porovnání se dá říci, že pomůže „zvětšit“ velikost vaší stávající
paraboly nejméně o 15-20 cm a pro běžné satelitní družice, u nás sledované,
dosáhneme rezervy i pro příjem za zhoršených klimatických podmínek. Konvertor
jsem obdržel za cenu 1200 Kč po objednání na webu http://www.satelitshop.cz/, cena je
vyšší, jak u běžných vstupních jednotek, ale odpovídá užitným vlastnostem.
V příštím pokračování v únorové
rubrice se podíváme na další typy konvertorů Invacom.
|
Reprodukce zde
zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR). Information published on these pages may not be
reproduced unless the source (VHR) is mentioned. |
© VHR , last change: 29 JAN 2003 |