Satelit 01/2002

Satelit 01/2002

Poprvé v novém roce 2002 vás vítám při čtení rubriky, věnované družicové televizi a rozhlasu. Dnes se budeme věnovat příjmu digitálních satelitních programů v L pásmu….

Tajemné L pásmo

Mnohý satelitní fanoušek zná rozdělení frekvenčního pásma podle ženevské konvence a tak ví, co je to Ku a C pásmo, případně i Ka či Sub Ku pásmo. Málo kdo ale asi ví o L pásmu a možná si říkáte proč asi, když v něm sotva co rozumného vysílá a asi to nepůjde zachytit na klasické přijímací komplety. Ano, to samé jsem si myslel až donedávna také, ale představte si, že dnes vysílají družice s programy v tomto pásmu, které může přijímat až 80% lidské populace a receivery o velikosti tranzistorového rádia s „parabolou“ o velikosti cca 15x10 cm se dokonce prodávají i u nás? Nevěříte – pak čtěte dále!

L pásmo leží v malém segmentu ohraničeném frekvencí 1,452 a 1,492 GHz. Právě toto pásmo se zdálo technicky dobře proveditelné pro příjem digitálních audiokanálů a dat kdekoliv na zemském povrchu, samozřejmě při dobrém ozáření vysílacím lalokem družic. Někdy koncem devadesátých let proto vznikl projekt pod patronací OSN na pomoc zejména zaostalým zemích v Africe, Asii a Jižní Americe přinést rozhlasové vysílání, výukové a vzdělávací relace a data i do těch nejzapadlejších a odlehlých vesnic. I tam, kde není pravidelná dodávka elektrické energie a domorodí obyvatelé kočují z místa na místo a je tedy těžké pro ně budovat nějaké mise či školy. V roce 1997 byla založena nevýdělečná organizace WorldSpace Foundation. Postupně se začaly připravovat vlastní projekty Canal Educative Francophone pro výchovu a informace zejména ve frankofonních zemích Afriky a Africa Learning Channel, jako kulturně vzdělávací kanál v angličtině, připravovaný ve spolupráci s UNICEF. Pro vysílání se sice uvažovalo také se sítí řady malých krátkovlnných a středovlnných stanic, nakonec se však prosadila unikátní myšlenka zprovoznění tří satelitních družic, zavěšených na geostacionární dráze nad rovníkem, které by pomocí tří svazků – beamů ozařovaly až 80 procent lidské populace v Africe, Asii, Jižní a Střední Americe a ve velké části Evropy a Oceánie. Družice dostaly název AfriStar (umístěná na pozici 21 st.východně), AsiaStar (105 st.východně) a AmeriStar (95 st.západně), každá má šest transponderů, vždy dva pro jeden svazek a vysílá se v L pásmu s levo a pravotočivou polarizací, v digitální kompresi MPEG-2, Layer 3. Každý svazek může použít až 50 vysílacích kanálů, kdy na každém může vysílat až 8 programů – rozhlasových stanic, audiokanálů anebo datových přenosů. Každý program dále přenáší informace o řeči (LANG) a druhu pořadu (PTY), čímž lze vybírat – ladit z celé nabídky paketu. Družice jsou umístěné tak, aby pokrývaly co nejlépe danou oblast zejména rozvojových zemí, ale vyzkoušel jsem i příjem v našich podmínkách a byl jsem mile překvapený kvalitou signálu, bezproblémovým příjmem i s malou obdélníkovou anténou, postavenou za okenem vevnitř místnosti případně položené na venkovním parapetu i za silného sněžení a v neposlední řadě mne překvapila i programová nabídka vysílaných stanic. K příjmu jsem používal přenosné rádio Hitachi s pásmem SV, KV a VKV a L právě pro WorldSpace kanály, který prodává pražská firma DD Amtek a jehož majiteli – ing.Douděrovi děkuji za jeho zapůjčení. Podrobné seznámení a příjmový test přineseme v dalším článku na našem webu.

Nyní se ještě vraťme k programové nabídce, tedy obsazení transponderů vysílajících družic. Zatím je na oběžné dráze satelit AfriStar 1 a AsiaStar 1, s vysláním satelitu pro americký kontinent se počítá v těchto dnech. V Evropě lze bez problémů zachytit signál západního svazku AfriStaru, kde v současné době vysílají na transponderu č.5, fr.1478 MHz, RZ, SR 1840, FEC 1/2 tyto programy: africké stanice Ngoma, KillaMusic a Haneen, WRN (World Radio Network) 1 a 2 Africa (v angličtině a afrických jazykových mutacích), Radio Voyager (ang.), Metro East FM (ang., afr.), KBC (afr.), Radio Senegal Internationale (fr.), Walf FM (fr., afr.), Radio CNN International (ang., šp.), Radio Méditerranée International (fr., arab.), Bloomberg s mutacemi UK (ang.), France (fr.), Espaňa (šp.), Italia (it.), Radio One International (ang.), Capital Radio (ang., tur.), REE (Radio Exterior de Espaňa, šp.), Canal Éducatif Francophone (fr.), Radio Congo (fr.), Europe 1(fr.) a Hit Mix FM (německy). Na transponderu č.6, fr. 1481 MHz, LZ, SR 1840, FEC 1/2, pak vysílají tyto programy: v angličtině Radio Bob, Ultra Pop, 24x7, Potion, Up Country, Riff, Ritmo!, Maestro, Africa Learning Channel, Kaya FM a BBC World Service Africa, ve francouzštině pak RFI (Radio France International). Dále se přenášejí 4 datové kanály - ALC data, DMS 128k data, DataCast a Diamedia, ke každému prodávanému receiveru WorldSpace lze dokoupit kartu do počítače, která se propojí přijímačem a jsou pak dostupná dat ve formě jednostranného internetu či spíše vzdělávacích knih a encyklopedií.

Na dalších svazcích této i druhé družice můžeme najít další zajímavé stanice, jako jsou například čínské a japonské stanice, arabské muslimské stanice a rádia z Oceánie, ty však v našich končinách nezachytíme. Kromě těchto místních rádií a pak světových zpravodajských stanic jako jsou WRN, BBC, Bloomberg, RFI či CNN jsou však na každé družici speciální audiokanály, připravované společností WorldSpace, kromě uvedených vzdělávacích programů (ALC a CEF) se jedná o kvalitní monotematické hudební kanály, vysílané bez reklam či zpráv, jen s minimálním počtem jinglů. Protože jsou skladby přenášené ve velmi dobré kvalitě, ve stereu a díky digitálnímu přenosu bez šumu a s dostatečnou dynamikou, blížící se kvalitě CD, navíc jsou odvysílané v celku, bez useknutých začátků a konců se vstupy moderátorů – je možné je bez problémů natáčet pro svoji domácí diskotéku či je používat jako hudební kulisu v domácnosti či v zaměstnání. Z těchto kanálů jsem si oblíbil kvalitní kanál Maestro s klasickou, ale stravitelnou vážnou hudbou, Bob s rockovou muzikou a kanál Ultrapop s populární hudbou a žebříčky pop chart contdown. Milovníky country potěší Up Country – takovou stanici jen tak nikde nezachytíme!, soul a reagee pak vysílá kanál Ritmo. Pro příznivce jazzu je zde Riff, vánoční hudba a soul zase hraje na programu Potion. Zatímco já jsem rád poslouchal poslední hity populární hudby na kanálech Voyager, Radio One či Cupital, někoho zase zaujmou nekonečné dance a techno mixy programu 24x7 (non stop 24 hodin, 7 dní v týdnu). Nakonec můžete přeladit na „rádio na přání“ Hit Mix FM.

Nabídka je tedy pestrá a určitě si každý vybere. Myslím si, že myšlenka organizace WorldSpace přinést kulturu, výchovu a vzdělání a také i trochu té zábavy do každého, jinak mediálně nedostupného prostoru je velmi záslužná a že pomocí už pro mne ne tak úplně tajemného satelitního L pásma se jí to bezezbytku podařilo. Na trhu jsou vedle receiverů Hitachi také k dostání i další přijímače, jako je JVC, Sanyo, JoyEar, WSSR či Panasonic a přibývají postupně i další výrobci. Myslím si, že se jedná o nový, perspektivní způsob šíření digitálních satelitních kanálů.

Seznamte se – světový přijímač s digitálním rádiem WorldSpace – Hitachi KH-WS1

Představte si, že se jako cestovatelé dostanete do míst, kde končí civilizace, jste ztraceni kdesi v nadoblačných výškách velehor či uprostřed pouště či pralesa. A již několik dní jste kromě domorodých průvodců neslyšeli žádnou vám blízkou řeč, žádné zprávy, žádné sportovní výsledky… Hrozná představa, že. Naštěstí dnes už k tomuto jevu vůbec nemusí dojít, pokud si do svých objevitelských zavazadel přibalíte malé „kabelkové“ tranzistorové rádio – Hitachi KH-WS1.

Na první pohled se jedná o klasický tranzistorák, ano tento kilo a půl vážící přijímač standardního vzhledu a velikosti (24x16x6 cm) má i vcelku běžné vlnové rozsahy středních, krátkých a velmi krátkých vln, po levé straně velký reproduktor, vpravo poměrně velký LCD displej a pod ním tlačítka předvoleb, změn několika funkcí a místo ladícího knoflíku čtyřsměrový joystick. Pokud však sáhneme do zavazadla hlouběji, najdeme ještě další, ne už obvyklé příslušenství – a to malou, takřka čtvercovou satelitní plochou anténu a pár metrů smotaného koaxiálního kablíku zakončeného F konektory. Anténu můžeme zasunout do vodících drážek, „podušku“ (opravdu mi její tvar trochu vzdáleně připomíná podušku) mírně naklopíme, až na displeji nám na spodním čárkovém ukazateli naběhne co nejvíce dílků a … A rádio hraje. Stereo, a to i libovolně daleko od vysílačů, protože signál chytáme z kosmu, z družic umístěných vysoko nad rovníkem na geostacionární dráze kolem naší Země. Nemáme totiž obyčejné rádio, ale receiver s digitálním tunerem pro příjem rozhlasových programů, audiokanálů a dat z družic společnosti WorldSpace. Tyto družice jsou tři a ozařují celkem devíti směrovými laloky až 80% lidské populace v Africe, Střední a Jižní Americe a podstatné části Asie, Evropy a Oceanie.

Právě do rozvojových, málo civilizovaných zemí bez posledních výdobytků moderní mediální struktury je tento přijímač určený a služba neziskové společnosti WorldSpace pod patronací OSN pro něj připravuje informační, vzdělávací, zpravodajské i výukové programy i oddechové audiokanály. Ale o tom, co se z družic Afristar, Asiastar a Ameristar vysílá, jsme psali už na jiném místě, nyní se budeme více věnovat vlastnímu přijímači.

Nejprve ve stručnosti pár technických dat. U světového přijímače nás první napadne otázka možnosti napájení, vždyť ne vždy a všude máme klasickou elektrickou síť. Japonský výrobce s tím počítal a vybavil receiver vnitřním zdrojem, který snese síťové připojení 110-127 č 220-240 V střídavých o frekvenci 50 i 60 Hz, či stejnosměrné napájení 5,4 až 7,8 V z externího zdroje. Dále je možné do přijímače vložit 4 baterie typu D či-li LR20 nebo R20, což je „tlustý buřt“ - monočlánek. Při použití alkalických baterií můžeme vyhrávat minimálně 30 hodin, u obyčejných pak asi půl dne v jednom kuse. Podle testovaného přístroje mohu potvrdit, že se skutečně dá těchto hodnot bez problémů při satelitním příjmu dosáhnout.

Nyní k vlnovým rozsahům. Jak jsem uvedl v úvodu, přijímač má obvyklé rozsahy VKV v pásmu CCIR, tedy 87,5 až 108,0 MHz. Na vestavěný reproduktor hraje mono, na výstupu na sluchátka a na konektoru výstupní linky je však signál stereofonní. Střední vlny mají rozsah 520 – 1620 kHz a můžeme si vybrat ladící krok 9 či 10 kHz. Krátké vlny jsou dělené do dvou úseků – 2,300 až 7,300 MHz a 9,500 až 26,100 Mhz, což obsáhne pásma 120, 90, 75, 60, 49, 41 metrů a 31, 25, 21, 19, 16, 13, 11 metrů. Pro střední vlny je vestavěná feritová anténa, pro VKV a KV pásmo se používá teleskopická anténa. Dále je přijímač vybaven tunerem pro satelitní L pásmo od 1453,384 do 1490,644 MHz s levo a pravotočivou polarizací, přepínanou napěťově 2,2-2,5 V pro LHCP a 2,8-3,3 V pro RHCP. Příjem je možný na přídavnou plochou anténu o rozměrech 150x33x156 mm, která se dá připevnit na zadní část přijímače či se umístí např. mimo místnost a propojí se koaxiálním kabelem.

Kromě výstupu na reproduktor o max.výkonu 3 W/8 ohm (PMPO) má receiver konektor na sluchátka – stereofonní jack (8-100 ohm), konektor line out (2,2 kohm) je také stereo jack a dále zde je datový konektor pro kartu do PC pro příjem speciálních dat a internetu z datových kanálů, vysílaných společností WorldSpace. Na skříňce receiveru dále najdeme F konektor pro připojení koaxiálu od satelitní antény a zdířku pro připojení síťové napájecí flexo šňůry a zdířku pro napájecí konektor externího stejnosměrného zdroje. Celý přijímač má při provozu spotřebu maximálně 5 W.

Tolik stručný popis, podívejme se nyní na přijímač ze všech stran. Na přední straně je velký reproduktor, schovaný pod ochrannou mřížkou, velký, víceúčelový LCD displej, pod ním čtyři řady tlačítek a kontrolek a vlevo dole pak velký čtyřsměrový joystick, sloužící k přepínání, ke změně – ladění frekvencí, scanování a také k přepínání digitálních kanálů v packetech, případně ke změnám packetů (a i družic, pokud to pokrytí samozřejmě dovoluje). Tlačítka pod displejem slouží k přepínání módu pozemní rádio/satelit WorldSpace, stereo/mono, zobrazení frekvence/času na displeji, funkce sleep, „zamčení“ tlačítek key lock, uložení do paměti - memory, dále direkt – přímé zadávání frekvence či předvolby, číselná tlačítka 0-9, potvrzovací enter, výběru druhu programu PTY, výběru řeči LANG, tlačítko reset a zapnutí a vypnutí stand by. Na horní části najdeme vedle teleskopické antény přepínač vlnových rozsahů VKV/SV/KV1/KV2, a pravém boku posuvný regulátor hlasitosti a konektory line out, pro sluchátka, pro satelitní anténu a datový konektor. Na zadní stěně je vedle vodících lišt pro zasunutí satelitní antény konektor pro externí napájení, zdířka pro síťovou flexo šňůru a přepínač volby síťového napětí.

Zbývá ještě pohled na LCD displej. Ten umí zobrazit frekvenci, čas a funkce služby WorldSpace, jako je název družice a jeho svazku (beam name), název programu (BC name), druh (PTY), řeč (LANG), dále číslo programové předvolby, indikace stavu baterií, stereo vysílání, kódování či zamčeného programu, druhu kmitočtových jednotek (kHz, MHz). V dolní části je pak deset dílků, které indikují sílu přijímaného satelitního vysílání a slouží k správnému nasměrování - natočení či naklopení ploché antény k družici.

Takže takřka vše už o přijímači známe – jdeme ladit! Nejprve zkouším pozemní vysílání. Citlivost receiveru je díky použité technologii konce dvacátého století na dobré úrovni, beru v potaz to, že se jedná o přenosný kompaktní přístroj, který není primárně určený do přijímacích koutků DXerů, tedy lovců vzdálených signálů, disponujících rozsáhlými anténními farmami externích dlouhodrátových či jiných antén. Ostatně ani výrobce tuto možnost nepředpokládal a tedy žádný konektor pro vnější pozemní antény u něj neobjevíme. Ale i tak subjektivně je příjem na středních vlnách na feritovou anténu a na VKV na velkou výsuvnou teleskopickou anténu uspokojivý. Nacházím při scanování všechny běžné stanice, které mám možnost chytat i na stolním receiveru a ani v porovnání se svým postarším, ale spolehlivým přijímačem ATS 803A nezjišťuji horší výsledky. Spíše naopak, VKV ladí přesněji, úžeji, zřejmě díky použitým šířkám mezifrekvenčních filtrů se mi daří oddělit i stanice s odstupem frekvencí 100 kHz. Krátké vlny nejsou moje parketa a tak nemohu posoudit ani porovnat s ATSkou, navíc Hitachi nemá záznějový oscilátor a možnost příjmu v dolním či horním postranním pásmu a tak u krátkých vln je zde trochu omezený příjem některých služeb či pásem. Subjektivně mohu pochválit poslech – díky poměrně velkému reproduktoru je srozumitelnost i „kvalita“ přednesu na VKV i SV velmi dobrá, také stereofonní příjem na sluchátka či výstup do zesilovače přes line out neměl chybu. Až potud je to tedy normální přijímač, což se v mžiku mění po zapnutí tlačítka WS, tedy přechodu do satelitního příjmu v L pásmu.

Nejprve zkouším příjem v místnosti, pokud je anténa na zadní části receiveru, nelze nic naladit, teprve, jak anténu přiložím zevnitř k okennímu sklu, zvedne se indikace na čtyři dílky a na displeji se mi automaticky naladí západní svazek družice Afristar, na displeji se ukáže AFRST-1. Pomocí joysticku přepínám – scanuji jednotlivá rádia a audiokanály, nakonec to spočítám na 36 rádií a audiokanálů a 4 datové kanály. Příjem se občas „zakoktá“ – přeruší, protože venku sněží, proto otvírám okno a pokládám anténu na okenní parapet takřka naplocho, sklopenou pod velmi malým uhlem a orientovanou takřka na jih, protože Afristar je umístěn na 21,5 stupních východně. Pak je příjem bezvadný a i v hustém sněžení mám stále 6 dílků výchylky na LCD displeji.

Pokud se jedná o programovou náplň satelitního příjmu, odkazuji vás na předešlý článek o „tajemném“ L pásmu a službě WorldSpace, zmíním se jen, že kromě zpravodajských stanic BBC, RFI, CNN, Bloomberg aj. mne zaujaly zejména kanály Maestro s vážnou hudbou, Bob s rockovou muzikou a kanál Ultrapop s populární hudbou. Velmi dobrý je i kanál Up Country, jazzový Riff, ale i popové Ritmo, Potion, Voyager, Radio One, Capital, 24x7 či Hit Mix FM. Myslím si, že pro každého se něco najde. I když, jak jsem již několikráte psal, služba WorlSpace je primárně určená pro informace a vzdělávání v rozvojových zemích, kde může být satelitní příjem v tomto pásmu jediným dostupným médiem.

Přijímač jsem měl zapůjčený na několik předvánočních dní od firmy DD-Amtek, ing.Petra Douděry, kterému tímto děkuji a také děkuji Petrovi Horovi z Československého DX klubu za zprostředkování a zaslání receiveru. Firma DD-Amtek Hitachi KH-WS1 dováží do Čech a prodává za cenu necelých 10 tisíc Kč, což je myslím slušný poměr cena/výkon za takový universální přístroj. Pokud máte o něj zájem, můžete se obrátit na jeho pražskou prodejnu či na internetu na adresu www.ddamtek.cz.

Ještě shrnu na závěr hlavní přednosti, a také i menší nedostatky, které jsem na tomto přijímači během testování objevil. Předně oceňuji design, univerzálnost, výdrž na baterie i kvalitu přednosu. Velmi dobrý je příjem na plochou satelitní anténu s velkým ziskem a bezproblémovým směrováním - bez znalosti jakýchkoliv údajů o družici, frekvencích či programech se vám za krátký čas podaří najít všechny stanice i kanály se stoprocentní úspěšností. Také s citlivostí i selektivitou na VKV a SV jsem byl spokojený. Pro provoz na KV je škoda, že výrobce u tohoto přijímače nepočítal s BFO a s příjmem v JPP, stejně jako neuvažoval o připojení externí antény. Též jméno programu i PTY funguje jen u WorlSpace, nikoliv u VKV, kde není ani RDS bohužel dostupné. Nemohu si také sám pojmenovat stanice, uložené do pamětí. Také mne večer vadila neosvětlená stupnice, zřejmě z důvodu úspory energie baterií výrobce vynechal i možnost krátkodobého přisvětlení displeje. Ale to jsou jen moje subjektivní výtky, celkově jsem však byl po celou dobu zapůjčení s přijímačem Hitachi KH-WS1 velmi spokojený a jen nerad jsem se s ním loučil. Pokud cestujete, myslím si že se jedná o vhodného společníka. Pokud navíc máte zájem o kvalitní stanice a audiokanály systému WorldSpace, pak i pro domácí použití je tento receiver velmi vhodný.

Tak to je pro dnešek vše, další aktuální změny ve vysílání satelitních televizních a rozhlasových stanic můžete najít ve společném česko-slovenském projektu na internetu – www.satCentrum.cz anebo www.satCentrum.sk. A protože toto je první satelitní rubrika druhém roce nového milénia, popřeji vám ještě jednou úspěšné vykročení do roku 2002. AŤ se vám po celý rok daří!

Zdraví Vás ing.Václav Hrubec, Kvasice, VHR (www.sat.cz, www.vhr.cz a www.vhr.sk, e-mail: vhr@vhr.cz).

Reprodukce zde zveřejněných informací jen s udáním jejich původu (VHR).

Information published on these pages may not be reproduced unless the source (VHR) is mentioned.